Národní galerie v Zimbabwe vystavuje práce z první povinné „výtvarky“. Vznikly před 70 lety

V zimbabwské Národní galerii v Harare se poprvé vystavuje ucelená sbírka maleb starých sedmdesát let. Autory jsou černošští studenti misijní školy, která jako první v někdejší Rhodesii zavedla do osnov povinně výtvarnou výchovu. Žáci této školy se ocitli později mezi prvními profesionálními rhodeskými umělci.

Misijní školu v blízkosti druhého největšího zimbabwského města Bulawayo založil Edward Paterson. Původem skotský kněz a učitel vyrostl v Jihoafrické republice. Do Rhodesie (dnešního Zimbabwe) přišel na konci třicátých let a na škole více než další desetiletí učil černošské studenty malbě a kresbě. Založil také uměleckou dílnu, v níž se žáci naučili vyřezávat a modelovat.

Umění nezáleží na barvě pleti

„Paterson byl přesvědčený, že umění může lidi spojit. Že to je sjednocující prvek bez ohledu na to, co lidé v uměleckém díle spatří, na to, jakou mají pleť, odkud pocházejí nebo z jakého kmene jsou,“ ocenila kurátorka výstavy Lisa Mastersonová.

Paterson díla svých žáků vystavoval a prodával, aby tak pokryl náklady na výuku. Práce si kupovalo mnoho bělochů žijících v Rhodesii. Roku 1947 školu navštívil britský král Jiří VI. Publicita získaná královskou návštěvou pomohla k uspořádání putovních výstav nejen v Africe, ale i v Anglii či ve Spojených státech.

„Čtyřicátá léta byla velmi složitá. Vrcholila druhá světová válka i koloniální doba v Zimbabwe. Myšlenka anglikánského kněze učit černošské studenty něčemu naprosto novému a důvěře v sebe sama byla tehdy něco zcela revolučního,“ připomíná kurátorka.

Vrátí se sbírka do Zimbabwe?

Výstava The Stars are Bright (Hvězdy září) byla k vidění předloni v Londýně, některá díla se vystavovala loni ve východní provincii Manicaland. Národní galerie v hlavním městě představuje ucelenou sbírku.

Pětašedesátiletý Livingtsone Sango stojí vedle kresby, na které jeho otec vyobrazil jako žák misijní školy Ježíše s černou barvou pleti. Fotografie (už zesnulého) otce ze 40. let, kdy práce vznikla, visí vedle obrazu
Zdroj: AP/Tsvangirayi Mukwazhi/ČTK

Mnoho Zimbabwanů práce z misijní školy, doplněné dobovými fotografiemi studentů, uvidí vůbec poprvé. Barevná plátna zobrazují život Afričanů, jejich domácí práce, lov i počínající modernizaci kontinentu v podobě budování železnice a elektrického vedení, nechybějí ani biblická témata.

„Po sedmdesáti letech nepřítomnosti v zemi svého vzniku se tyto úžasné práce vrací, abychom je zhlédli doma,“ prohlásil po prohlídce výstavy prezident Emmerson Mnangagwa. Ředitel Národní galerie Raphael Chikukwa se domnívá, že by se sbírka, kterou vlastní britská nadace, měla nastálo vrátit do Zimbabwe, aby byla k dispozici potomkům tvůrců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 19 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...