Národní galerie v nové sezoně nasazuje Kolíbala, Gebauera i Poea. A přidává brutalismus Národní galerie Praha otevírá ve své hlavní budově, Veletržním paláci, čtyři nové výstavy. Sezonu zahajuje večer 5. března „grand openingem“ pro veřejnost. První návštěvníci si tak budou moci projít retrospektivní výstavu Kurta Gebauera, ohlédnutí za instalací Stanislava Kolíbala z benátského bienále a díla, k nimž české výtvarníky inspiroval E. A. Poe. Čtvrtou novinkou je výstava věnovaná pražským brutalistním stavbám.
Kryštof Hošek / Zlatý skarabeus, 2019
Kurt Gebauer (do 2. srpna ve Veletržním paláci)
Retrospektivní výstava jako název jednoduše nese jméno autora, který už šest desítek let kultivuje a obhospodařuje veřejný prostor
Jeho díla jsou studiemi lidského těla (Ponorná socha Vltava, 2000)…
… oslavami radostného života a přírody (Bojiště, Dalejské údolí, 2002)…
… i obžalobou společenské absurdity (Cílevědomý bulteriér, 1970)
„Kurtova díla vždy vyvolávají úsměv. Avšak s typicky českým vědomím vlastní konečnosti, nicoty, která zůstává vždy na dosah. Jeho osobnost nemění dějiny silou, ale vyprávěním, jemným humorem a hlubokou lidskostí,“ nepochybuje kurátor Michal Novotný
Ozvěny benátského bienále: Stanislav Kolíbal (do 19. července, Veletržní palác)
Český sochař a výtvarník se řadí k významným představitelům českého minimalismu a abstraktního geometrického umění
Národní galerie reaguje na jeho instalaci Bývalé nejisté tušené, která se představila v roce 2019 v česko-slovenském pavilonu na bineále v Benátkách
Nebourat! Podoby brutalismu v Praze (do 6. září)
„Budovy ovlivněné brutalismem v Praze jsou jedinečnou architekturou, špičkovými technickými a uměleckými díly. Výstava chce tyto kvality představit široké veřejnosti, odkrýt ideologický nános doby a poukázat na jejich špatný stav, případně ohroženou existenci,“ uvádí kurátorka Helena Doudová
Obdivovanou i nenáviděnou architekturu z šedesátých až osmdesátých let minulého století zastupuje například Transgas, tedy komplex budov Dispečinku tranzitního plynovodu, budova podniku zahraničního obchodu Centrotex nebo Dům bytové kultury
Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích (do 30. srpna)
Výstava zaznamenává, jak Poeovy fantastické a mystické příběhy inspirují nejen výtvarníky, ale i literáty, filmaře a hudebníky. Zároveň se věnuje obecnějšímu fenoménu hrůzy a strachu
K vidění jsou díla Františka Koblihy (Maska červené smrti, z cyklu Třicet litografií k básním a prosám E. A. Poe, 1950)
Františka Kupky (Černý idol, 1901)
Karla Součka (Zlatý brouk, ilustrace ke knize E. A. Poea Zrádné srdce, 1959)
Františka Štorma (Havran, 2019)
Františka Tichého (Jáma a kyvadlo, ilustrace k povídce E. A. Poea, 1948)
i Josefa Váchala (Zlatý chrobák, E. A. Poe v dřevorytu, 1945)
