Náhoda nemá ve filmu místo, říká Svěrák, který přeložil hollywoodskou „kuchařku“

Nahrávám video

Proč chodíme do kina, co společného mají úspěšní hollywoodští tvůrci a co z herců dělá hvězdy? V knize Tajemství filmové řeči na tyto otázky hledá odpověď americký spisovatel Jon Boorstin. Díky překladu Jana Svěráka, který podle originálu už přednášel studentům na FAMU, se nyní do tajů filmové tvorby mohou ponořit i čeští čtenáři.

Pro Svěráka jde o vůbec první překladatelskou zkušenost. „Bojím se podívat dovnitř, jestli jsem tam někde neudělal chyby,“ říká s knihou v ruce. Její obsah pro Svěráka novinkou není, režisér ale chtěl, aby se s pravidly, podle kterých filmy fungují, seznámili i ti, kteří se na ně jen rádi dívají.

Natočení kvalitního snímku má podle Svěráka leccos společného s kulinářským umem. „Scénář je úplný základ, ale když mluvíte o tom, jaké jsou možnosti, kde u filmu udělat chybu, tak si vemte, že je to podobné jako vaření. Prostě i ze špatných surovin se dá nakonec udělat jedlé jídlo. A Boorstin tady vysvětluje, jak se to dělá,“ přirovnává Svěrák.

Jeho Kolja získal oscarovou sošku za nejlepší zahraniční snímek, Obecná škola dosáhla na nominaci akademiků. Boorstinovu knihu si Svěrák bral do ruky během příprav na filmy Kuky se vrací, Vratné lahve nebo Po strništi bos. „Ovlivnila mě tak, že jsem pochopil, že náhoda nemá ve filmu místo,“ svěřil se.

Alter ego v Hollywoodu

Další publikace už režisér překládat nehodlá, zanedlouho ho ale čeká další knižní premiéra. K vydání totiž chystá svůj první román. Při psaní vycházel ze scénáře, který zpracoval již před deseti lety. „Měl to být můj anglicky mluvený film. Je o českém režisérovi, který chce natočit film v angličtině, takové moje alter ego,“ přibližuje zápletku.

Šanci natočit zahraniční film Svěrák měl, Hollywood mu scénářů nabízel hned několik, třeba k Dobrému Willu Huntingovi, Pravidlům moštárny nebo Čokoládě. „Myslím, že jsem asi nebyl připraven, nebo jsem měl zůstat doma,“ vysvětluje, proč nabídky nakonec odmítl. Malé ambice podle jeho slov nemá, spíše rozumné a zdravé.

Dnes už o natáčení se zahraničními hvězdami nesní, právě proto o něm napsal knihu. Zatímco jeho prvním překladatelským počinem si už čtenáři listovat mohou, do toho románového se budou moci začíst až koncem října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...