Ve španělské Seville byly tradičně vyhlášeny užší nominace na Evropské filmové ceny. Úspěch zaznamenaly i tituly spojené s českou kinematografií. Nejlepším filmem se může stát Nabarvené ptáče Václava Marhoula. Mezi režiséry je na ocenění navržena polská filmařka Agnieszka Hollandová za snímek Šarlatán, který vznikl v české koprodukci a podle scénáře Marka Epsteina.
Černobílé drama Nabarvené ptáče je adaptací stejnojmenného románu Jerzyho Kosińského. Režisér a scenárista Václav Marhoul snímek po dlouholetých přípravách divákům a kritikům poprvé představil v hlavní soutěži festivalu v Benátkách, kam se počin českého tvůrce dostal po čtvrtstoletí. Marhoulův titul se objevil také v širších nominacích na Oscara pro cizojazyčný film.
„Opravdu jsem to nečekal. Už jen proto, že Nabarvené ptáče se výrazně odlišuje od trendů evropské kinematografie posledních deseti let,“ uvedl k úspěchu svého filmu Marhoul.
Na takzvaných „evropských Oscarech“ mu konkuruje Chlast dánského filmaře Thomase Vinterberga nebo drama o falešném knězi Corpus Christi, které natočil Polák Jan Komasa. Dobrý zvuk ve filmovém světě má i další z nominovaných – Christian Petzold. Zaujal příběhem novodobé rusalky Undine.
Německá kinematografie má v užším výběru zástupce dva, šanci má také Burhan Qurbani s adaptací literární klasiky Berlín, Alexandrovo náměstí. Z románu vychází rovněž poslední z nominovaných snímků. O Martinu Edenovi po Jacku Londonovi vypráví italský režisér Pietro Marcello.
Nominace pro režisérku Šarlatána
Někteří z těchto tvůrců mohou získat i ocenění pro nejlepšího režiséra. V této kategorii uspěla mezi jinými i polská filmařka Agnieszka Hollandová díky dramatu Šarlatán. Film inspirovaný osudem léčitele Jana Mikoláška s Ivanem Trojanem v hlavní roli vznikl v koprodukci České televize, stejně jako Nabarvené ptáče.
Kromě evropského Oscara má Šarlatán naději i na toho „opravdového“. Na prestižní ocenění je nominován jako zástupce české kinematografie.
V širších nominacích se v Evropských filmových cenách rozhodovalo ještě o dalších dvou dramatech s českou stopou, obě ale natočili slovenští režiséři, Budiž světlo a Služebníci. Do užšího výběru je ale porota nakonec nezařadila.
O vítězích třiatřicátých Evropských filmových cen se rozhodne 12. prosince. Ceremoniál se uskuteční on-line a bez diváků.
- V roce 1996 se do nominací dostal Kolja Jana Svěráka (později obdržel Oscara) a také česko-německé drama Lea Ivana Fíly.
- O jedenáct let později zaujal členy Evropské filmové akademie životopisný snímek Edith Piaf, natočený mimo jiné v české koprodukci francouzským režisérem Olivierem Dahanem.
- V roce 2008 si cenu za nejlepší dokument odnesla Helena Třeštíková za časosběrný projekt René.
- V roce 2012 uspěl Tomáš Luňák s Aloisem Nebelem v kategorii animovaných filmů.
