Nabarvené ptáče si může odnést evropského Oscara, nominaci má i Agnieszka Hollandová

3 minuty
Šanci na evropského Oscara mají dva filmy s českou účastí
Zdroj: ČT24

Ve španělské Seville byly tradičně vyhlášeny užší nominace na Evropské filmové ceny. Úspěch zaznamenaly i tituly spojené s českou kinematografií. Nejlepším filmem se může stát Nabarvené ptáče Václava Marhoula. Mezi režiséry je na ocenění navržena polská filmařka Agnieszka Hollandová za snímek Šarlatán, který vznikl v české koprodukci a podle scénáře Marka Epsteina.

Černobílé drama Nabarvené ptáče je adaptací stejnojmenného románu Jerzyho Kosińského. Režisér a scenárista Václav Marhoul snímek po dlouholetých přípravách divákům a kritikům poprvé představil v hlavní soutěži festivalu v Benátkách, kam se počin českého tvůrce dostal po čtvrtstoletí. Marhoulův titul se objevil také v širších nominacích na Oscara pro cizojazyčný film.

„Opravdu jsem to nečekal. Už jen proto, že Nabarvené ptáče se výrazně odlišuje od trendů evropské kinematografie posledních deseti let,“ uvedl k úspěchu svého filmu Marhoul.

Na takzvaných „evropských Oscarech“ mu konkuruje Chlast dánského filmaře Thomase Vinterberga nebo drama o falešném knězi Corpus Christi, které natočil Polák Jan Komasa. Dobrý zvuk ve filmovém světě má i další z nominovaných – Christian Petzold. Zaujal příběhem novodobé rusalky Undine.

Německá kinematografie má v užším výběru zástupce dva, šanci má také Burhan Qurbani s adaptací literární klasiky Berlín, Alexandrovo náměstí. Z románu vychází rovněž poslední z nominovaných snímků. O Martinu Edenovi po Jacku Londonovi vypráví italský režisér Pietro Marcello.

3 minuty
Trailer: Nabarvené ptáče
Zdroj: ČT24

Nominace pro režisérku Šarlatána

Někteří z těchto tvůrců mohou získat i ocenění pro nejlepšího režiséra. V této kategorii uspěla mezi jinými i polská filmařka Agnieszka Hollandová díky dramatu Šarlatán. Film inspirovaný osudem léčitele Jana Mikoláška s Ivanem Trojanem v hlavní roli vznikl v koprodukci České televize, stejně jako Nabarvené ptáče.

Kromě evropského Oscara má Šarlatán naději i na toho „opravdového“. Na prestižní ocenění je nominován jako zástupce české kinematografie.

V širších nominacích se v Evropských filmových cenách rozhodovalo ještě o dalších dvou dramatech s českou stopou, obě ale natočili slovenští režiséři, Budiž světlo a Služebníci. Do užšího výběru je ale porota nakonec nezařadila.

O vítězích třiatřicátých Evropských filmových cen se rozhodne 12. prosince. Ceremoniál se uskuteční on-line a bez diváků.

  • V roce 1996 se do nominací dostal Kolja Jana Svěráka (později obdržel Oscara) a také česko-německé drama Lea Ivana Fíly.
  • O jedenáct let později zaujal členy Evropské filmové akademie životopisný snímek Edith Piaf, natočený mimo jiné v české koprodukci francouzským režisérem Olivierem Dahanem.
  • V roce 2008 si cenu za nejlepší dokument odnesla Helena Třeštíková za časosběrný projekt René.
  • V roce 2012 uspěl Tomáš Luňák s Aloisem Nebelem v kategorii animovaných filmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vyhnání Gerty Schnirch ožije ve filmu

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.
před 4 hhodinami

Magnesia Litera má své nominace. O debut i prózu roku se uchází Hlaučovy Letnice

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.
18. 3. 2025Aktualizováno18. 3. 2025

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
18. 3. 2025

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
17. 3. 2025

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
17. 3. 2025

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
17. 3. 2025Aktualizováno17. 3. 2025

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025
Načítání...