Nabarvené ptáče podle kritiků: Film, který je dobré vidět, ale lepší už znovu nevidět

2 minuty
První ohlasy na Nabarvené ptáče oceňují vyobrazení krutosti
Zdroj: ČT24

Zlatého lva na 76. filmovém festivalu v Benátkách může získat jednadvacet snímků. Mezi nimi i Nabarvené ptáče režiséra a scenáristy Václava Marhoula. Černobílý film vycházející z románu Jerzyho Kosińského viděli v předchozích dnech festivaloví diváci, porotci i recenzenti. Podle některých z nich by případná výhra nebyla překvapením. Všechny ohlasy se také víceméně shodují, že Marhoulovo drama je působivé především ve vyobrazení krutosti, i zásluhou kameramana Vladimíra Smutného.

„Je to film velice uhrančivý. A byl jsem překvapený, že na rozdíl od Čechů, kteří knihu Kosińského znají, u zahraničních diváků tak známá není, tudíž lidé nevěděli, co čekat,“ podělil se o své dojmy umělecký ředitel karlovarského festivalu Karel Och, který si světovou premiéru českého filmu v Benátkách nenechal ujít.   

Publikum tak nebylo zcela připraveno na příběh z konce druhé světové války kdesi ve východní Evropě, v níž se protlouká opuštěný devítiletý chlapec židovského původu. Místo ochrany a pochopení se ale setkává jen s násilím a krutostí. Zlo, jehož jsou lidé vůči bližním schopni, přitom sugestivně popsal jak Kosiński v původním románu, tak ho bez snahy o zjemnění znázorňuje Marhoul ve svém filmu. 

Och potvrdil, že při projekci někteří diváci opustili sál během promítání, ovšem důvodem podle něho nebyla kvalita snímku. „Odcházeli, protože nesnesli některé násilné scény, rozhodně ne proto, že by se nudili,“ odmítá. Podle Marhoula se takové reakce daly čekat a chápe je jako známku, že snímek funguje, jak zamýšlel. Zdůrazněná brutalita ukazuje na to, co současnému světu chybí – Nabarvené ptáče je tak podle něj univerzálním příběhem o lásce, dobru a humanitě.

Krutost, ale krásná

Snahu o zachycení těchto protikladů vnímají i mnozí recenzenti. „Mohu bez váhání prohlásit, že se jedná o monumentální dílo, a bylo mi ctí ho zhlédnout. Mohu ale také říct, že doufám, že už mi nikdy nezkříží cestu,“ shrnul protichůdné pocity recenzent britského Guardianu Xan Brooks. Nabarvenému ptáčeti, jež popsal jako vizuálně nádherný fantazmagorický horor, udělil ve svém hodnocení pět hvězdiček z pěti. Také podle týdeníku Variety přemíru utrpení a sadismu zmírňuje krása toho, jak jsou znázorněny. 

The Hollywood Reporter oceňuje, že se Marhoulovi podařilo vytvořit nemilosrdnou a krutou reflexi lidské povahy. Portál Screendaily dokonce explicitně násilné scény vedly ke srovnávání Marhoulova snímku s filmem Saló aneb 120 dnů sodomy, jenž v sedmdesátých letech šokoval zobrazením násilí.

3 minuty
Trailer: Nabarvené ptáče
Zdroj: Silver Screen

Podle recenzenta z německého deníku Der Tagesspiegel řemeslná virtuozita, s níž český režisér zachytil všechny myslitelné formy násilí, slouží Marhoulovi jen k manipulaci s nejnižšími instinkty. Filmu, stejně jako postavám, chybí empatie, obává se.

Naopak jiný německý filmový web Filmstarts přisoudil „nejkrutějšímu snímku roku“ téměř plné hodnocení. Autor článku Christoph Petersen soudí, že čeští tvůrci inscenují hrůzy mistrovským způsobem a že film nemůže nechat nikoho chladným. 

Jestli nenechá chladným ani porotce hlavní soutěže, zjistí Václav Marhoul v sobotu 7. září při vyhlašování cen. Hlavní ocenění, Zlatého lva, se zatím podařilo získat jedinému titulu od českého režiséra – v roce 1947 dramatu z dělnického prostředí Siréna od Karla Steklého. Naději měla naposledy komedie Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina v režii Jiřího Menzela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...