Nabarvené ptáče podle kritiků: Film, který je dobré vidět, ale lepší už znovu nevidět

Nahrávám video
První ohlasy na Nabarvené ptáče oceňují vyobrazení krutosti
Zdroj: ČT24

Zlatého lva na 76. filmovém festivalu v Benátkách může získat jednadvacet snímků. Mezi nimi i Nabarvené ptáče režiséra a scenáristy Václava Marhoula. Černobílý film vycházející z románu Jerzyho Kosińského viděli v předchozích dnech festivaloví diváci, porotci i recenzenti. Podle některých z nich by případná výhra nebyla překvapením. Všechny ohlasy se také víceméně shodují, že Marhoulovo drama je působivé především ve vyobrazení krutosti, i zásluhou kameramana Vladimíra Smutného.

„Je to film velice uhrančivý. A byl jsem překvapený, že na rozdíl od Čechů, kteří knihu Kosińského znají, u zahraničních diváků tak známá není, tudíž lidé nevěděli, co čekat,“ podělil se o své dojmy umělecký ředitel karlovarského festivalu Karel Och, který si světovou premiéru českého filmu v Benátkách nenechal ujít.   

Publikum tak nebylo zcela připraveno na příběh z konce druhé světové války kdesi ve východní Evropě, v níž se protlouká opuštěný devítiletý chlapec židovského původu. Místo ochrany a pochopení se ale setkává jen s násilím a krutostí. Zlo, jehož jsou lidé vůči bližním schopni, přitom sugestivně popsal jak Kosiński v původním románu, tak ho bez snahy o zjemnění znázorňuje Marhoul ve svém filmu. 

Och potvrdil, že při projekci někteří diváci opustili sál během promítání, ovšem důvodem podle něho nebyla kvalita snímku. „Odcházeli, protože nesnesli některé násilné scény, rozhodně ne proto, že by se nudili,“ odmítá. Podle Marhoula se takové reakce daly čekat a chápe je jako známku, že snímek funguje, jak zamýšlel. Zdůrazněná brutalita ukazuje na to, co současnému světu chybí – Nabarvené ptáče je tak podle něj univerzálním příběhem o lásce, dobru a humanitě.

Krutost, ale krásná

Snahu o zachycení těchto protikladů vnímají i mnozí recenzenti. „Mohu bez váhání prohlásit, že se jedná o monumentální dílo, a bylo mi ctí ho zhlédnout. Mohu ale také říct, že doufám, že už mi nikdy nezkříží cestu,“ shrnul protichůdné pocity recenzent britského Guardianu Xan Brooks. Nabarvenému ptáčeti, jež popsal jako vizuálně nádherný fantazmagorický horor, udělil ve svém hodnocení pět hvězdiček z pěti. Také podle týdeníku Variety přemíru utrpení a sadismu zmírňuje krása toho, jak jsou znázorněny. 

The Hollywood Reporter oceňuje, že se Marhoulovi podařilo vytvořit nemilosrdnou a krutou reflexi lidské povahy. Portál Screendaily dokonce explicitně násilné scény vedly ke srovnávání Marhoulova snímku s filmem Saló aneb 120 dnů sodomy, jenž v sedmdesátých letech šokoval zobrazením násilí.

Nahrávám video
Trailer: Nabarvené ptáče
Zdroj: Silver Screen

Podle recenzenta z německého deníku Der Tagesspiegel řemeslná virtuozita, s níž český režisér zachytil všechny myslitelné formy násilí, slouží Marhoulovi jen k manipulaci s nejnižšími instinkty. Filmu, stejně jako postavám, chybí empatie, obává se.

Naopak jiný německý filmový web Filmstarts přisoudil „nejkrutějšímu snímku roku“ téměř plné hodnocení. Autor článku Christoph Petersen soudí, že čeští tvůrci inscenují hrůzy mistrovským způsobem a že film nemůže nechat nikoho chladným. 

Jestli nenechá chladným ani porotce hlavní soutěže, zjistí Václav Marhoul v sobotu 7. září při vyhlašování cen. Hlavní ocenění, Zlatého lva, se zatím podařilo získat jedinému titulu od českého režiséra – v roce 1947 dramatu z dělnického prostředí Siréna od Karla Steklého. Naději měla naposledy komedie Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina v režii Jiřího Menzela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...