Na záchranu Larischovy vily, spojené s heydrichiádou, chybí miliony

2 minuty
Na Larischově vile začaly záchranné práce
Zdroj: ČT24

V Pardubicích začaly záchranné práce na Larischově vile. Z novorenesanční budovy mají zachránit doslova, co se dá, než se podaří sehnat finance na její celkovou rekonstrukci. Časem by v takzvaném Zámečku mělo vzniknout muzeum.

Vilu dal na konci 19. století postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich. Manželkou tohoto potomka uhlobaronského rodu na Karvinsku byla neteř císařovny Sissi. Budova několikrát změnila majitele a po německé okupaci v roce 1939 ji zabral německý policejní pluk.

Na místě dnešního památníku bylo během devatenácti dnů popraveno 194 lidí, převážně z Pardubic a okolí, včetně obyvatel z osady Ležáky, kteří byli před popravou vězněni a vyslýcháni ve sklepení Zámečku. Obec byla vyhlazena nacisty jako odplata za napojení na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po válce působila ve vile chvíli důstojnická škola a od poloviny 50. let tamní prostory využívala firma Tesla pro kanceláře a sklady. Současným majitelem je Československá obec legionářská. 

Dřevomorka odhalila malby

Při nejnutnějších opravách je mimo jiné třeba rozebrat šestnáctimetrovou věž, která je v dezolátním stavu. „Sundává se krytina, břidlice, opatrně se musí rozebrat bednění, pak se uvidí, co bude s trámy, ty jsou shnilý,“ popisuje postup prací výškový specialista Petr Mundil.

Na tyto práce vystačí půlmilionová dotace z Pardubického kraje, celková rekonstrukce budovy ale vyjde přibližně na 55 milionů korun. Další zásahy jsou závislé na tom, jak rychle se majiteli podaří sehnat peníze. „Chceme do toho zapojit krajské, městské i další organizace,“ plánuje František Bobek z legionářské obce. Přispět mohou i občané. Vzhledem k tomu, že jde jen o městskou kulturní památku, nelze na ni čerpat evropské dotace.

Larischova vila (Zámeček)
Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Největším problémem vily je dřevomorka. Kvůli ní už přišla jídelna o dřevěné obložení i o podlahy, zároveň ale pomohla odhalit něco z historie stotřicetileté budovy. „Při demontáži obkladů vyšlo najevo, že pod nimi byly nad jednotlivými vchody původní malby,“ upřesnil Viktor Šimkovec z Československé obce legionářské.  

K nákladům odhadovaným na opravu je třeba přičíst další finance na plánované expozice, i s nimi bude celý projekt stát 70 až 90 milionů korun. Návštěvníci by se měli z expozic dozvědět více nejen o historii zámečku, ale také o obci Ležáky a ležáckých dětech. Z nich přežily pouze dvě sestry, které byly dány na výchovu do Německa.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...