Na Hradčanech se usazuje první socha Marie Terezie v Česku

Nahrávám video

Na Hradčanech začalo umisťování první sochy Marie Terezie v Česku. Pět a půl metru vysoký pomník odhalí městská část Praha 6 sedm let od prvotního nápadu. Zaplatí za něj přes tři a půl milionu korun. Instalaci provází diskuze o umístění sochy i o tom, nakolik si habsburská panovnice monument zaslouží.

K třístému výročí narození dostala první i poslední česká panovnice základní kámen na Praze 6 jako příslib budoucího pomníku. Parčík, v němž má socha stát, nese i její jméno. Kompletní ale Marie Terezie ještě není.

Vzniká ze speciální polymerní směsi podle receptury sochaře Jana Kováříka. Směs se nyní tlačí do formy kolem jádra sochy, která pomalu získává svoji definitivní podobu. Pak bude třeba z ateliéru přivézt a nasadit hlavu. Konkrétní tvář ale Marie Terezie mít nebude. „Bylo pro nás lepší udělat ji jako velký symbol – zdůraznit její majestát. Proto jsme zvolili řešení přísně redukované figury,“ vysvětluje Kovářík. Návrh pomníku vytvořil spolu s architektem Janem Proksou.

Sedmitunové dílo stojí nad podzemními garážemi, bylo ho proto třeba co nejvíce odlehčit. „Nosná deska je z betonu, pod ním je místo zeminy lehčený beton. Jádro je z polystyrenu a umělý kámen je jenom slupka,“ vyjmenoval použité materiály Proksa.

Výroba sochy Marie Terezie
Zdroj: Jan Kovářík

Ne všichni Marii Terezii vítají

Soutěž na podobu pomníku vypsala městská část už v roce 2013, o rok později byly vyhlášeny výsledky. Záměr se setkal i s kritikou v podobě dvou petic. Petentům vadilo především umístění sochy v parku, kde v roce 1942 padl člen protinacistického odboje Václav Morávek. Podporu nápadu naopak vyjádřila monarchistická strana Koruna Česká.

Zástupci Prahy 6 plánují odhalit pomník 20. října. „Marie Terezie má po světě hodně příbuzných, chtěli bychom je pozvat, protože je to jediná socha jediné české královny,“ prozradil místostarosta Jan Lacina (STAN).

V zahraničí ale sochy Marie Terezie stojí, panovnici připomínají pomníky v Bratislavě či ve Vídni. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...