Praha - Aby mohla vzniknout krásná socha, je třeba vědět, kde je pod zemí ukrytý krásný kámen. S tímto mottem ve středočeských Dobřichovicích probíhá již šesté sochařské symposium Cesta Mramoru. Nově vzniklé skulptury v budoucnu ozdobí promenádu mezi Dobřichovicemi a Karlíkem.
Sochařské sympozium v Dobřichovicích je koncipováno jako bienále a poprvé proběhlo v roce 2003. Letošního setkání se účastnila pětice tvůrců: Radomír Dvořák, Jaroslav Hanák, Rastislav Jacko a Jan Slovenčík s Ivanou Juckovou.
Zatímco Hanák se ve své práci drží geometrické abstrakce a sochu Nejen na věky vytvořil ze tří na sebe nasazených kvádrů, Jacko akcentuje inspiraci ve starých kulturách – jmenuje Etrusky a Egypt. Radomír Novák si jako předobraz pro svou sochu zvolil dvě ženy. „Jsou to dvě ženy. Aby si kámen mohl popovídat s kamenem, musí se proměnit v ženu. Jmenuje se to Cosi mezi Tetou a Kazi a průhled tvoří ženskou siluetu,“ uvádí.
Žraloci pluli k Havlovi, teď se dostanou do Berounky
Slovenčík potom zpracovává svou patnáct let starou myšlenku, instaloval na Pražský hrad ploutve žraloků; kde pluli ke kanceláři prezidenta republiky, tehdy ještě Václava Havla. „Žraloci předznamenávali jakousi novou dobu, přicházení nové ekonomiky a nových dravců,“ dodává.
Na skulpturách umělci pracují v plenéru na břehu Berounky a jejich sochy se mají stejně jako výtvory předchozích ročníků stát součástí venkovní galerie na promenádě mezi Dobřichovicemi a Karlíkem – tzv. Cesty Mramoru. Ještě předtím ale budou vystaveny u dobřichovického zámku; jediná socha žraločí ploutve se tak ocitne uprostřed řeky Berounky.
Myšlenka symposia staví na specifiku regionu, ve kterém se pracovní setkání sochařů koná. Ve středních Čechách (v oblasti Barrandienu) se mramor těžil, většina kamenných soch v Česku je ale vytvořená z pískovce. „Pojďme ukázat také zvláštní kouzlo našeho místa. Pojďte zkusit oživit tradici práce s tímto kamenem. Zkusme dát prostor k tomu, aby z tohoto našeho kamene mohly rozkvést v krajině sochy,“ uvádějí pořadatelé.
