Moravská galerie prochází tvorbu Jána Mančušky pozpátku

Pro výtvarníka Jána Mančušku byla důležitá zprostředkovaná myšlenka. Čas Příběh Prostor - poznamenal si na jednu ze svých pracovních skic a tato poznámka dala také název jeho retrospektivě v Moravské galerii. Přináší pohled na svět stěžejní výtvarné osobnosti generace nultých let.

Mančuška, v Česku působící Slovák, byl laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2004 a o rok později jedním ze spoluautorů expozice v českém pavilonu na bienále v Benátkách. Ovlivnil jak své vrstevníky, tak generaci nastupujících umělců, jeho další tvorbu ale zastavila zhoubná nemoc - podlehl jí v necelých čtyřiceti letech.

(Ne)obyčejná každodennost

Moravská galerie představuje jeho práce od konce 90. let do jeho smrti v roce 2011. Mančuška je řazen ke konceptualistům, zajímaly ho obyčejné věci každodenní potřeby. „Název výstavy cituje tři slova na jedné z jeho pracovních skic. Tato kresba-diagram základně uvádí do problematiky, kterou Mančuška ve svých pracích systematicky a cílevědomě rozvíjel déle než jedno desetiletí,“ uvedl kurátor výstavy Vít Havránek.

Výtvarník sbíral od přátel a známých příběhy, které se udály, a využíval je ve svých textových sochách nebo ve scénářích filmů. Při zpodobnění každodennosti ho také zajímalo, jak ovlivňuje příběh osoba vypravěče a způsob vyprávění - tentýž příběh proto nahlížel očima různých aktérů. S perspektivou a časem si pohrál také v divadelním představení, v němž se děj odvíjí od konce na začátek. Jeho Hra pozpátku je také součástí výstavy.

Tvorbu Jána Mančušky připomněla loni výstava První retrospektiva v Galerii hlavního města Prahy. Brněnská instalace ale přináší jiný výběr děl v jiné koncepci - Mančuškovým časem, příběhem a prostorem se návštěvníci Pražákova paláce mohou zaobírat do 22. května.   

Jarní výstavní sezonu paláce doplňuje soubor portrétních obrazů současné umělkyně Patricie Fexové. Její Rysy jsou k vidění do 1. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 1 hhodinou

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 1 hhodinou

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 3 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 6 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 12 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...