Tehdy, v roce 1905, byl Kansas plný dobrých lidí. Jenomže on nechtěl být dobrý, ale výjimečný. Rád by byl totiž někým takovým, kdo v sobě (při vší skromnosti, které nikdy neměl mnoho) spojuje Edisona a Houdiniho, chápete? Takhle to upocený cirkusový iluzionista bez skrupulí Oscar Diggs, zvaný Oz, viděl ve svých sebestředných snech, což z něj v reálu učinilo pěkného parchanta.
A tak nikomu zrovna netrhalo žíly, když ho tornádo smetlo z tohoto světa, kde nikomu chybět nebude a kde také nic, co by stálo za řeč, zatím nedokázal. Egoističtí hajzlíci ale mají tuhý život, a tak Oscar neskončil v penálu, ale přírodní živel ho milosrdně vyvrhl v zemi Oz, kde se muž s jeho jménem, ambicemi a znalostmi primitivních varietních triků může stát naplněním starého proroctví a za jistých okolností (předpokládajících vykostění skutečné, zlé čarodějnice) usednout na trůn.
Možná by do tohohle podniku, jehož rizika jsou evidentně značná, nešel, kdyby mu neukázali výživný zlatý poklad, který se tu v královské klenotnici jen tak ladem povaluje a pragmatického chlapíka, jako je on, dokáže pořádně nakopnout a bytelně motivovat. A tak, přestože ví, že není žádný skutečný Gandalf, ale obyčejný pouťový šejdíř, rozhodne se Oscar místní přesvědčit, že je jejich člověk, ten, kterého jim proroctví slibovalo a na něhož všichni, kteří touží po tom, aby země Oz byla zase svobodná, toužebně čekali.
Síly Zla to ale evidentně jen tak nevzdají, z tohohle přivandrovalce odněkud rozhodně nemají bobky a natěšeně se chystají, že mu dají pořádně zakouřit. Jak by mohl s ošoupanými triky pouťového kejklíře vzdorovat skutečné zlé magii, kde najde klíč, který mu mezi třemi čarodějnickými sestrami pomůže odhalit tu dobrou („Are you a good witch, or a bad witch?“ -takže se zpočátku pro jistotu snaží sbalit všechny tři) a k čemu mu bude v tomhle boji o osud pohádkové země porcelánová panenka a létající opička? Příliš mnoho otázek a žádná, zjevně optimistická odpověď.
Ledaže by se ovšem varietní gigolo, podvodný šejdíř, samozvaný spasitel a bytostný samožer Oscar Diggs stal uprostřed megapohádkových kulis novým (rozumějte lepším) člověkem, který sice není tím, koho ve Smaragdovém městě čekali, ale dokáže jeho obyvatele přesvědčit, že jejich síla je v tom, když budou držet spolu. A tak se semknou a pomohou mu připravit jeho poslední velký trik, za který by mu Edison, Houdini i bratři Lumièrové uznale poklepali na rameno a jenž schlíplé čarodějnické megeře, která přežila, ponechá jen koště na cestu pryč. Neboť tady Dobro již definitivně zvítězilo!
Psal se rok 1900, kdy americký spisovatel Lyman Frank Baum vydal svůj pohádkový příběh Čaroděj ze země Oz, který se stal legendou a na němž (zejména) americké děti vyrůstají dodnes. A většina z nich zřejmě zná i klasickou filmovou muzikálovou verzi z roku 1939, režisérů Victora Fleminga, Mervyna LeRoye a Kinga Vidora, ozdobenou účastí charismatické Dorotky Judy Garlandové a dvěma Oscary (z nichž jeden vybojovala úžasná píseň Over the Rainbow).
Tenhle, zřejmě nesmrtelný příběh o malé Dorotce, která žila v Kansasu, odkud ji tornádo odneslo do Východní země, kde se setkala se Strašákem, Plecháčem, zbabělým lvem a okřídlenými opicemi, jež ji posléze odnesly k čaroději Oz, je tady ve zmutované verzi znovu. Částečně se veze na recyklované vlně nesmrtelné klasiky, dílem je produktem jednoduché kalkulace hlavounů od Disneyho, namlsaných nedávnými tržbami za Alenku v říši divů Tima Burtona.
Za tehdy odvážně investovaných dvě stě milionů dolarů se vrátila více než miliarda – a tak studio přihrálo milovníkovi Hitchcocka a spidermanovskému specialistovi Samu Raimimu (jenž již dostatečně prokázal, že blockbustery umí) stejně gigantický rozpočet s tím, že by nebylo špatné Burtonův vývar zopakovat. Flemingovi, který se na sklonku třicátých let musel se svými parťáky spokojit jen s necelými třemi miliony (přičemž vydělal desetkrát tolik), by spadla čelist, ale jen proto, že nemá ponětí, co je to CGI (efekty tvořené počítačovou úpravou obrazu) a na co dnes přijde, když jím nabušíte prakticky celou, více než dvouhodinovou stopáž.
Vizuál Mocného vládce Oz je totiž skutečně monumentální, přívalový a zahlcující. Jakoby chtěl (a kdo ví, jestli opravdu nechce) zakrýt slabiny řídké varianty původního příběhu a alespoň částečně tak naplnit očekávání, slibně nastavené prologem, jenž je v obraze černobílý, ve zvuku mono a ve formátu se vrací k dávno překonanému formátu poměru stran čtyři ku třem. V okamžiku, kdy Oscar tvrdě přistane mezi zubatými říčními vílami v zemi Oz, se ovšem všechno rozsvítí, začnou zářit všechny barvy spektra, obraz je velkolepě širokoúhlý a Dolby Digital Surround vás, spolu s hodně viditelným 3D, jež na vás letá z filmového plátna, tlačí do sedadel.
Forma tu totiž válcuje obraz tak pronikavě, že si to po čase začnete uvědomovat, a to je právě to, co by se nemělo stávat. Jakoby tvůrci vsadili na to, že popularita originálu je samonosná a bude fungovat vždy a všude, autorský vklad spočívá jen v tom, že tentokrát se netočí obvyklý remake, ale přece jen o něco méně častý prequel a rodinná fantasy je produkt, který se sám o sobě dobře prodává.
Ústřední figura je spíše jen nahozena jako schéma, v němž sympatický lump z Kalifornie James Franco (127 hodin) téměř celý film vykládá každému na potkání, jaký je hajzl a že není tím, za koho ho všichni považují, aby se v závěrečné části stal bez jakéhokoli důvodu (nepočítáme-li již zmiňovanou hromadu zlata) dobrým a čistým. Obklopen slušně statujícími a zpočátku i vypadajícimi čarodějnicemi (Milou Kunisovou, Rachel Weiszovou a hodnou Michelle Williamsovou) odmítá rozehrát s nimi zajímavější partii a jede ve stylu univerzálního klišé a bajky o napraveném hříšníkovi.
A tak je nám v exkluzivním balení, kde je téměř stále na co se dívat, nabídnuta vlastně jen taková, klasikou zarámovaná, disneyovská moralita, spektakulárně třeskutá lehká nuda s triviálním návodem, jak se stát lepším, což je konec konců něco, o co může usilovat každý z nás. Příliš obecné, příliš ošoupané a příliš proklamativní – málo výmluvné, málo originální a málo oslovující. Prostě film na pokoukání a rychlé vyšumění do ztracena. Někdy to nemusí být málo, ale tady si říkám - škoda.
OZ: THE GREAT AND POWERFUL / MOCNÝ VLÁDCE OZ. USA 2013, 125 min., české titulky/dabing, přístupný, 2D+3D. Režie: Sam Raimi. Scénář: Mitchell Kapner. Kamera: Peter Deming. Hudba: Danny Elfman. Hrají: James Franco (Oscar Diggs alias Oz), Mila Kunisová (Theodora), Rachel Weissová (Evanora), Michelle Williamsová (Annie/Glinda), Zach Braff (Frank/opičák Finley), Joey Kingová (dívka v kolečkovém křesle/Panenka) Tony Cox (Kloub). V kinech od 7. března 2013.
