Praha - Výstavbou depozitářů v Hostivaři a rekonstrukcí barokního areálu v Klementinu chce Národní knihovna (NK) získat do roku 2015 kapacity pro své fondy na dalších 50 let. Projekt pravděpodobně definitivně nahrazuje výstavbu nové budovy. Rekonstrukce, která už začala, má stát 1,9 miliardy korun, depozitáře miliardu. Nová budova měla podle původních plánů stát přibližně dvě miliardy korun. Současná varianta řešení kapacity knihovny však podle jejího vedení není dražší, s rekonstrukcí Klementina se počítalo i v případě výstavby nové budovy. Knihovna slibuje, že vedle oprav samotného objektu se také zlepší služby pro uživatele.
„My se budeme snažit, aby provoz knihovny byl omezen minimálně, Samozřejmě, že nastanou změny, protože až koncem tohoto roku bude dokončena první etapa revitalizace, tak budeme muset provoz provizorně přesunout,“ upozornil ředitel Národní knihovny Pavel Hazuka.
"To, kam směřuje dneska obnova Klementina, je v souladu se zájmy památkové péče. Jsme rádi, že se upustilo od zastřešení hospodářského dvora, jako jsme rádi, že se upustilo od navrhovaných razantních vstupů,“ prohlásila ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Rekonstrukce Klementina je rozložena do pěti etap, na první již bylo vydáno stavební povolení a ve veřejné soutěži zvítězily společnosti Metroprojekt a Arstav. Práce již začaly. Soutěž nebyla vyhlášena ve spolupráci s Českou komorou architektů, ale podle zákona o zadávání veřejných zakázek. „Osobně bych byla radši, kdyby byla vypsána architektonická soutěž, na rekonstrukci by měl dohlížet architekt se specializací na historicky cenné stavby. Někdy ale termíny architektonickou soutěž vypsat neumožňují,“ řekla ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Rekonstrukce Klementina není jen úpravou objektu z barokní doby, měnit se budou i rozsáhlé zásahy do stavby z 20. let, které provedl architekt Ladislav Machoň. Knihovna ustoupila od kontroverzního probourání vstupu z Platnéřské ulice, zvolen byl vstup z Hlavního nádvoří.
Rekonstrukce v pěti etapách
V první etapě se řeší prostory uvolněné Státní technickou knihovnou, nárožní objekt u Mariánského náměstí, Zrcadlová kaple či Barokní sál. Stavební úpravy spočívají především v odstranění novodobých příček, v části objektu vznikne klimatizovaný depozitář. Tato obdoba potrvá do roku 2011, předpokládaná cena je 203 milionů korun.
Druhá etapa zahrnuje úpravy kolem Studentského nádvoří a celé křídlo do Křižovnické ulice. Má vzniknout nové datové centrum; na něj chce ministerstvo kultury žádat téměř 300 milionů korun ze strukturálních fondů.
Třetí etapa má přinést zejména nový depozitář v prostoru Hospodářského (Divadelního) dvora. Zapuštěný depozitář bude využívat terénu, bude částečně pod zemí a částečně nad zemí. Tato etapa bude stát 729 milionů.
Čtvrtá etapa přinese úpravy povrchu všech nádvoří, náklady jsou 150 milionů.
V páté etapě se v letech 2014 a 2015 a s náklady 301 milionů korun předpokládá výstavba podzemních garáží pro 22 aut výhradně pro potřeby NK. O podzemních garážích uvažuje také Praha, která by je stavěla pod Mariánským náměstím. O těch ještě není rozhodnuto, ale bude to mít vliv na rozhodnutí, zda se budou podzemní garáže stavět v Klementinu.
Depozitář v Hostivaři má být hotov na konci příštího roku. Přestěhuje se tam národní konzervační fond, tedy nejcennější knihy, které NK spravuje. V Klementinu zůstane 2,5 milionu knih, mělo by jít o tituly, o které je největší zájem. Adolf Knoll z NK uvedl, že tento fond nebude statický, ale bude se měnit podle aktuálního zájmu uživatelů. Kritici této varianty řešení kapacity knihovny totiž uváděli, že je neekologická, neboť se mezi Hostivaří a centrem města budou knihy muset neustále převážet.
Revitalizaci Klementina plánovala NK i za bývalého vedení, některé práce na ní už zahájila, chtěla ji však skloubit se stavbou nové budovy. Financování rekonstrukce a stavby depozitáře se opírá o program péče o národní kulturní poklad schválený vládou v roce 2006. Ten počítal s téměř dvěma miliardami korun na stavbu nové budovy a s miliardou na Klementinum.
