Málo členů tmavé pleti a podezřelý výlet do Paříže. Zlaté glóby provází kontroverze

Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu, která každoročně udílí filmové a televizní ceny Zlatý glóbus, se dostala do středu diskusí. Vítězství snímku Země nomádů nebo pokračování komedie Borat zakalily nové mediální kontroverze. Dva dny před letošním ceremoniálem vyšlo najevo, že skupina nemá jediného černošského člena. Asociace už přislíbila nápravu. Opětovně se také začalo řešit, zda se dary pro asociaci od velkých hollywoodských studií nedají považovat za formu úplatku.

Časopis Variety publikoval pár dní před ceremoniálem rozhovor s osobami zastupujícími několik organizací, které udílí filmové ceny. Z vyjádření Meher Tatnyové, bývalé prezidentky Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu, vyšlo najevo, že skupina 87 žurnalistů zcela postrádá černošské členy. Reportér Variety Clayton Davis na tomto základě poznamenal, že organizace neměla zástupce tmavé pleti od roku 2002, kdy Tatnyová do asociace vstoupila.

Davis také upozornil na kontroverzi s tím spojenou: „Skupina byla velmi kritizována za to, že nenominovala žádný černošský snímek v kategorii nejlepší film (drama).“ Na rozhovor vzápětí reagovala organizace Time’s Up (Čas vypršel), která dlouhodobě bojuje za rovné příležitosti v prostředí Hollywoodu. Její tweet s hashtagem #TimesUpGlobes nato sdíleli například herečka Jennifer Anistonová, režisér J. J. Abrams nebo herec Sterling K. Brown, který na letošním ceremoniálu předával jednu z cen.

Polepšíme se, přislíbila asociace

Reakce od asociace byla rychlá. Ve svém tweetu přislíbili její členové zlepšení: „Jsme plně odhodláni zajistit, aby naše členství odráželo všechny světové komunity, které milují film, televizi a umělce, kteří je inspirují a vzdělávají. Chápeme, že musíme zapojit černošské členy, stejně jako členy z dalších nedostatečně zastoupených prostředí, a okamžitě budeme pracovat na uskutečnění akčního plánu, abychom co nejdříve dosáhli těchto cílů.“

Kontroverzi nepřešla ani herecká dvojice Tina Feyová a Amy Poehlerová, která letošním předáváním cen provázela. Feyová v úvodní řeči ironicky poznamenala, že asociaci tvoří „kolem devadesáti ‚nečernošských‘ novinářů“. V průběhu večera vystoupila s proslovem trojice členů – kromě Tatnyové také Helen Hoehneová a současný prezident Ali Sar. Jejich sliby uzavřel Sar prohlášením, že vytvoří prostředí, v kterém bude rozmanité členství normou, nikoli výjimkou.

Tina Feyová a Amy Poehlerová při moderování Zlatých glóbů za rok 2020
Zdroj: NBC/ZUMA/ČTK

Některá ocenění nicméně odrážela snahu o diverzitu. Sošky obdrželi například černošští herci John Boyega (za vedlejší roli v minisérii Sekerka), Daniel Kaluuya (za vedlejší roli ve filmu Judas and the Black Messiah) nebo Chadwick Boseman, který cenu za snímek Ma Rainey – matka blues získal posmrtně.

Pětihvězdičkový pařížský hotel za nominaci?

Organizace se v současnosti vypořádává i s jinou kontroverzí. 21. února otiskl deník Los Angeles Times článek, v kterém novináři Stacy Permanová a Josh Rottenberg upozorňují na amorální praktiky asociace.

„V roce 2019 odletělo více než 30 členů do Francie, aby navštívilo plac nového seriálu Emily in Paris. Paramount Network skupině dopřála dvoudenní pobyt v pětihvězdičkovém hotelu Peninsula Paris, v kterém se v současné době platí zhruba 1400 dolarů (přes 30 tisíc korun) za noc, tiskovou konferenci a oběd v Musée des Arts Forains, soukromém muzeu se zábavními jízdami z roku 1850, kde se natáčelo.“

Emily in Paris byla letos nominována na nejlepší seriál a nejlepší herečku v hlavní roli (obojí v kategoriích komedie nebo muzikál). K textu se odmítli vyjádřit zástupci Paramount Network i streamovací společnosti Netflix, která seriál nabízí.

Každý rád dostává ceny

Permanová a Rottenberg v článku upomínají další podobné případy z historie, při nichž se filmové společnosti snažily naklonit si členy asociace. Text upozorňuje, že se Zlaté glóby stávají terčem posměchu i na slavnostních ceremoniálech: „Ricky Gervais, který v roce 2016 provázel (slavnostním večerem), označil glóby za ‚bezcenné‘ a cenu za ‚kus železa, který vám chtěli někteří milí staří a zmatení novináři osobně dát, aby se s vámi mohli setkat a udělat si selfie‘.“

Autoři v článku předestírají, že si organizace vytvořila jedinečnou a nepravděpodobnou sféru vlivu, aniž by většina jejich členů opravdu pracovala jako novináři na plný pracovní úvazek. Text uzavírá prohlášení zdroje blízkého asociaci: „Pokud by studia chtěla Zlaté glóby zničit, mohla by to udělat přes noc. Ale každý rád dostává ceny, a s penězi a se vším, co přichází s podívanou takové velikosti, je to jako sněhová koule, kterou nemůžete zastavit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 42 mminutami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 9 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026
Načítání...