Magnesia Litera nominovala nejlepší knihy roku 2022. Nově i detektivky, fantastiku a humor

Anna Bolavá, Petr Hruška, Jana Šrámková či Vilma Kadlečková patří k autorům nominovaným na ceny Magnesia Litera za rok 2022. Nominaci získalo celkem třiatřicet knižních titulů a jsou mezi nimi i nominace ve třech nových žánrových kategoriích. Samostatnou Literu tak poprvé obdrží knihy z žánru detektivka, fantasy a humoru, a to už 16. dubna. Vítězové ostatních kategorií budou známi o den později, za přítomnosti kamer České televize. Vybrána bude také napříč nominacemi jedna Kniha roku.

„Část publika si stěžovala, že v soutěži nevidí knihy, které čtou, že jsou tam jen náročné tituly,“ vysvětlil Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera, jaký byl důvod pro zavedení nových kategorií a jejich vyčlenění z kategorie próza.

V ní pořadatelé naopak na polovinu snížili počet nominovaných titulů – jsou tři, stejně jako v ostatních kategoriích. Původních šest nominovaných knih pořadatelé zdůvodňovali snahou přitáhnout pozornost k většímu počtu zdařilých počinů z tuzemské prozaické produkce.

Z loňských prozaických novinek soutěží romány Vypravěč od Anny Bolavé, Život po Kafkovi napsaný Magdalénou Platzovou a povídkový soubor Čistý, skromný život, jehož autorem je Viktor Špaček. 

Litery poprvé za detektivku, fantastiku a humor

V nové kategorii detektivka mají nominace Jana Jašová s psychologickým thrillerem Znič to jméno, František Šmehlík a jeho seversky laděná detektivka Šelma a policista David Urban s detektivním thrillerem Hra o přežití.

Na cenu za humoristickou knihu jsou nominovaní Eva Grestenbergerová s titulem Na divokém venkově, Martin Mach Ondřej a Lela Geislerová za soubor komiksových minipříběhů Zen žen a autor působící pod pseudonymem Vladimír Nezdvořák za svůj Pozdní sběr.

K prvním nominovaným v historii cen na Literu za fantastiku patří Tomáš Němec za Život válečníka, Roman Bílek s Kristinou Haidingerovou, kteří sestavili antologii Bizarropolis z bizarro fiction českých autorů, a klasička žánru Vilma Kadlečková, jež loni rozšířila svou ságu Mycelium o Program apokalypsy. 

První nominace pro romského autora

Pořadatelé rovněž oznámili nominace v kategorii poezie, kniha pro děti a mládež, naučná literatura, nakladatelský čin, překlad, publicistika a debut roku.

V posledně zmíněné kategorii má nominaci Patrik Banga za titul Skutečná cesta ven, podle pořadatelů jde o první nominaci romského autora v historii ceny. Konkuruje mu Vesmírníček, v němž Petr Brož dětským čtenářům vyložil fungování sluneční soustavy a básnické Bizarrum multiflorum od Anny Sedlmajerové.

  • Próza
    Anna Bolavá: Vypravěč (Odeon/EMG)
    Magdaléna Platzová: Život po Kafkovi (Argo)
    Viktor Špaček: Čistý, skromný život (Host)
  • Poezie
    Miloš Doležal: Jana bude brzy sbírat lipový květ (Revolver Revue)
    Petr Hruška: Spatřil jsem svou tvář (Host)
    Alžběta Stančáková: Čačak (Viriditas)
  • Kniha pro děti a mládež
    Bára Dočkalová: Bitva o diamant (Labyrint)
    František Tichý: Rekrut 244 (Baobab)
    Jana Šrámková: Fánek hvězdoplavec (Běžíliška)
  • Naučná literatura
    Tereza Matějčková: Kdo tu mluvil o vítězství (Karolinum)
    Vladimír Papoušek a kol.: Chór a disonance (Akropolis/FF JU)
    Simona Binková, Marie Fiřtová, Jitka Škopová (eds.): Přivedli svět domů (UMPRUM)
  • Nakladatelský čin
    Architektura 58–89 (BiggBoss)
    Karel Teige: Deníky 1912–1925 (Akropolis/FF UK/PNP)
    Jan Zábrana: Spisy (Torst)
  • Překladová kniha
    Damon Galgut: Slib (přel. Jiří Hanuš, Odeon/EMG)
    Undine Radzevičiute: Ryby a draci (přel. Vítězslav Mikeš, Větrné mlýny)
    Stuart Douglas: Shuggie Bain (přel. Lenka Sobotová, Paseka)
  • Publicistika
    Jan Fingerland: Hebrejky (Nakladatelství Pražské příběhy)
    Eduard Freisler: Venezuela. Rozklad ráje (N media)
    Martin Rychlík: Dějiny lidí (Academia)
  • Debut
    Patrik Banga: Skutečná cesta ven (Host)
    Petr Brož: Vesmírníček (Dobrovský)
    Anna Sedlmajerová: Bizarrum multiflorum (Větrné mlýny)
  • Detektivka
    Jana Jašová: Znič to jméno (Motto/AM)
    František Šmehlík: Šelma (Argo)
    David Urban: Hra o přežití (Kalibr/EMG)
  • Fantastika
    Roman Bílek, Kristina Haidingerová (eds.): Bizarropolis (Carcosa)
    Vilma Kadlečková: Mycelium VII: Program apokalypsy (Argo)
    Tomáš Němec: Život válečníka (Mystery Press)
  • Humoristická kniha
    Eva Grestenbergerová: Na divokém venkově (Argo)
    Martin Mach Ondřej, Lela Geislerová: Zen žen (Labyrint/Paseka)
    Vladimír Nezdvořák: Pozdní sběr (GLYF Media)

Ocenění přínosu knižní kultuře

Další novinkou je zavedení čestné Ceny Magnesia za přínos knižní kultuře. Obdrží ji osobnosti, jejichž práce není přímo spojena s vydáváním knih. Kandidáty i laureáta vyberou členové spolku Litera. 

Na webu Magnesie Litery mohou čtenáři hlasovat pro knihu, kterou oni považují na nejlepší, nominacemi se omezovat nemusí. Magnesia Litera ale tentokrát neuvedla nominace na „blog roku“, kam se řadily i příspěvky ze sociálních sítí, na jejichž literární kvalitu podle pořadatelů stálo za to upozornit. 

S nominovanými knihami postupně a podrobněji opět seznámí spoty vysílané Českou televizí. Nominovaní autoři budou také číst ze svých knih v Knihovně Václava Havla postupně 22. a 29. března a 5. a 12. dubna.

Hlavním smyslem cen Magnesia Litera je propagace kvalitních knih, což se minimálně podle prodejů vítězných titulů daří. Například Knihy roku 2021, příběhu Karla Gotta z pera Pavla Klusáka, se po oznámení nominací prodalo přibližně osm tisíc výtisků, tedy stejně jako do té doby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 14 mminutami

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už také američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel.
14:40Aktualizovánopřed 25 mminutami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
17:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 1 hhodinou

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 4 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 12 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
včera v 13:24

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
včera v 10:48

Evropský pohled