Magnesia Litera nominovala nejlepší knihy roku 2022. Nově i detektivky, fantastiku a humor

Anna Bolavá, Petr Hruška, Jana Šrámková či Vilma Kadlečková patří k autorům nominovaným na ceny Magnesia Litera za rok 2022. Nominaci získalo celkem třiatřicet knižních titulů a jsou mezi nimi i nominace ve třech nových žánrových kategoriích. Samostatnou Literu tak poprvé obdrží knihy z žánru detektivka, fantasy a humoru, a to už 16. dubna. Vítězové ostatních kategorií budou známi o den později, za přítomnosti kamer České televize. Vybrána bude také napříč nominacemi jedna Kniha roku.

„Část publika si stěžovala, že v soutěži nevidí knihy, které čtou, že jsou tam jen náročné tituly,“ vysvětlil Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera, jaký byl důvod pro zavedení nových kategorií a jejich vyčlenění z kategorie próza.

V ní pořadatelé naopak na polovinu snížili počet nominovaných titulů – jsou tři, stejně jako v ostatních kategoriích. Původních šest nominovaných knih pořadatelé zdůvodňovali snahou přitáhnout pozornost k většímu počtu zdařilých počinů z tuzemské prozaické produkce.

Z loňských prozaických novinek soutěží romány Vypravěč od Anny Bolavé, Život po Kafkovi napsaný Magdalénou Platzovou a povídkový soubor Čistý, skromný život, jehož autorem je Viktor Špaček. 

Litery poprvé za detektivku, fantastiku a humor

V nové kategorii detektivka mají nominace Jana Jašová s psychologickým thrillerem Znič to jméno, František Šmehlík a jeho seversky laděná detektivka Šelma a policista David Urban s detektivním thrillerem Hra o přežití.

Na cenu za humoristickou knihu jsou nominovaní Eva Grestenbergerová s titulem Na divokém venkově, Martin Mach Ondřej a Lela Geislerová za soubor komiksových minipříběhů Zen žen a autor působící pod pseudonymem Vladimír Nezdvořák za svůj Pozdní sběr.

K prvním nominovaným v historii cen na Literu za fantastiku patří Tomáš Němec za Život válečníka, Roman Bílek s Kristinou Haidingerovou, kteří sestavili antologii Bizarropolis z bizarro fiction českých autorů, a klasička žánru Vilma Kadlečková, jež loni rozšířila svou ságu Mycelium o Program apokalypsy. 

První nominace pro romského autora

Pořadatelé rovněž oznámili nominace v kategorii poezie, kniha pro děti a mládež, naučná literatura, nakladatelský čin, překlad, publicistika a debut roku.

V posledně zmíněné kategorii má nominaci Patrik Banga za titul Skutečná cesta ven, podle pořadatelů jde o první nominaci romského autora v historii ceny. Konkuruje mu Vesmírníček, v němž Petr Brož dětským čtenářům vyložil fungování sluneční soustavy a básnické Bizarrum multiflorum od Anny Sedlmajerové.

  • Próza
    Anna Bolavá: Vypravěč (Odeon/EMG)
    Magdaléna Platzová: Život po Kafkovi (Argo)
    Viktor Špaček: Čistý, skromný život (Host)
  • Poezie
    Miloš Doležal: Jana bude brzy sbírat lipový květ (Revolver Revue)
    Petr Hruška: Spatřil jsem svou tvář (Host)
    Alžběta Stančáková: Čačak (Viriditas)
  • Kniha pro děti a mládež
    Bára Dočkalová: Bitva o diamant (Labyrint)
    František Tichý: Rekrut 244 (Baobab)
    Jana Šrámková: Fánek hvězdoplavec (Běžíliška)
  • Naučná literatura
    Tereza Matějčková: Kdo tu mluvil o vítězství (Karolinum)
    Vladimír Papoušek a kol.: Chór a disonance (Akropolis/FF JU)
    Simona Binková, Marie Fiřtová, Jitka Škopová (eds.): Přivedli svět domů (UMPRUM)
  • Nakladatelský čin
    Architektura 58–89 (BiggBoss)
    Karel Teige: Deníky 1912–1925 (Akropolis/FF UK/PNP)
    Jan Zábrana: Spisy (Torst)
  • Překladová kniha
    Damon Galgut: Slib (přel. Jiří Hanuš, Odeon/EMG)
    Undine Radzevičiute: Ryby a draci (přel. Vítězslav Mikeš, Větrné mlýny)
    Stuart Douglas: Shuggie Bain (přel. Lenka Sobotová, Paseka)
  • Publicistika
    Jan Fingerland: Hebrejky (Nakladatelství Pražské příběhy)
    Eduard Freisler: Venezuela. Rozklad ráje (N media)
    Martin Rychlík: Dějiny lidí (Academia)
  • Debut
    Patrik Banga: Skutečná cesta ven (Host)
    Petr Brož: Vesmírníček (Dobrovský)
    Anna Sedlmajerová: Bizarrum multiflorum (Větrné mlýny)
  • Detektivka
    Jana Jašová: Znič to jméno (Motto/AM)
    František Šmehlík: Šelma (Argo)
    David Urban: Hra o přežití (Kalibr/EMG)
  • Fantastika
    Roman Bílek, Kristina Haidingerová (eds.): Bizarropolis (Carcosa)
    Vilma Kadlečková: Mycelium VII: Program apokalypsy (Argo)
    Tomáš Němec: Život válečníka (Mystery Press)
  • Humoristická kniha
    Eva Grestenbergerová: Na divokém venkově (Argo)
    Martin Mach Ondřej, Lela Geislerová: Zen žen (Labyrint/Paseka)
    Vladimír Nezdvořák: Pozdní sběr (GLYF Media)

Ocenění přínosu knižní kultuře

Další novinkou je zavedení čestné Ceny Magnesia za přínos knižní kultuře. Obdrží ji osobnosti, jejichž práce není přímo spojena s vydáváním knih. Kandidáty i laureáta vyberou členové spolku Litera. 

Na webu Magnesie Litery mohou čtenáři hlasovat pro knihu, kterou oni považují na nejlepší, nominacemi se omezovat nemusí. Magnesia Litera ale tentokrát neuvedla nominace na „blog roku“, kam se řadily i příspěvky ze sociálních sítí, na jejichž literární kvalitu podle pořadatelů stálo za to upozornit. 

S nominovanými knihami postupně a podrobněji opět seznámí spoty vysílané Českou televizí. Nominovaní autoři budou také číst ze svých knih v Knihovně Václava Havla postupně 22. a 29. března a 5. a 12. dubna.

Hlavním smyslem cen Magnesia Litera je propagace kvalitních knih, což se minimálně podle prodejů vítězných titulů daří. Například Knihy roku 2021, příběhu Karla Gotta z pera Pavla Klusáka, se po oznámení nominací prodalo přibližně osm tisíc výtisků, tedy stejně jako do té doby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...