Ceny Magnesia Litera vyhrál Gott. Zpěvákův „československý příběh“ sepsal Pavel Klusák

Knihou roku 2021 se podle cen Magnesia Litera stala publikace Gott: Československý příběh. Hudební publicista Pavel Klusák zasadil příběh ikony populární hudby do kontextu dobové politiky a kultury. Kniha o Gottovi je také vítězem kategorie publicistika.

O Knize roku 2021 hlasovalo téměř dvě stě lidí z knižní branže: od akademiků až po knihovníky a knihkupce. Hlavní ocenění se vybírá napříč kategoriemi Magnesie Litery, s výjimkou nakladatelského činu a překladu.

Gott: Československý příběh není klasickou biografií české (československé) popové hvězdy, hudební publicista Pavel Klusák několikanásobného Slavíka zasazuje do politických a kulturních souvislostí. Výsledkem je kniha, která „není primárně mýtoborná; je spíše pátravá a rozkrývající“. „Zkusil bych tohle ocenění brát jako podporu přesvědčení, že není ještě prodiskutováno vše kolem normalizace u nás a toho, jak tehdejší časy ovlivňují časy, ve kterých žijeme,“ prohlásil oceněný autor Pavel Klusák. Patří mu také vítězství v kategorii publicistika.

Kategorie próza jako jediná napíná šest finalistů, Magnesia Litera chce rozšířeným počtem nominací upozorňovat na kvalitní prozaické texty. Literu za prózu ale porotci udělili jen jednu: sociologovi a publicistovi Stanislavu Bilerovi. Jeho třetí kniha Destrukce sleduje prozření třicátníka, který se rozhodl prchnout z města na venkov za vytouženým řádem. Magnesia Litera hodnotí: „Novodobý vesnický román odkazuje ke kafkovské absurditě i musilovskému odcizení, a vůbec staví neotřelou literární hru, v níž má místo humor i žánrové prvky. Téma klimatické krize a souvisejících společenských problémů pak vrcholí v apokalyptické grotesce s přesvědčivým humanistickým přesahem.“

1 minuta
Stanislav Biler: Destrukce
Zdroj: ČT24

Marka Míková byla na Literu za knihu pro děti a mládež nominována už několikrát. Získala ji až za nejnovější příběh Kabát a kabelka. I s pomocí ilustrací Galiny Miklínové vtahuje malé čtenáře do dobrodružství, která během nouzového stavu v prázdných pražských ulicích čekají na nesmělý kabát a sečtělou kabelku. „Marka Míková vypráví o jejich vztahu autenticky a s jistotou očité svědkyně. A protože je svědkyně všímavá a citlivá, okouzlí její vyprávění poetikou, osobitostí i humorem a chytne za srdce jako každý opravdový milostný příběh,“ píše Magnesia Litera.

1 minuta
Marka Míková: Kabát a kabelka
Zdroj: ČT24

Významný překladatel a někdejší děkan DAMU Vladimír Mikeš je také básníkem. Odkud to přichází?, ptá se v názvu vítězná sbírka jeho poezie, jež shrnuje autorovu poetickou tvorbu z let 2015 až 2018. Podle Magnesie Litery se v Vladimír Mikeš ve svých epických verších představuje jako „tvůrce s téměř titánským darem vyprávět“.

1 minuta
Vladimír Mikeš: Odkud to přichází?
Zdroj: ČT24

Literárním debutem zaujala dramaturgyně a kulturní manažerka Tereza Dobiášová. Její Tajemství vypráví „neskutečný příběh Anežky České“. Velkoformátový románový obraz zachytil život pozdější světice před vstupem do kláštera. „Anežka se představuje čtenáři nikoliv jako schematicky vykreslená svatá žena z legend, ale jako dívka s bohatým vnitřním životem,“ upozorňuje Magnesia Litera. Autorka doložené historické události dokresluje fiktivními tajemnými, mystickými i milostnými příběhy. Ilustracemi příběh Anežky České, jak „se asi nemohl stát“, doprovodil Petr Nikl.

1 minuta
Tereza Dobiášová: Tajemství. Neskutečný příběh Anežky České
Zdroj: ČT24

Při hodnocení překladových titulů porotci roztáli při čtení objemné sci-fi Led. Napsal ji polský spisovatel Jacek Dukaj. „Jde o žánrovou literaturu, ale nabízí mnohem víc než jen to, co očekává ten, kdo rád čte sci-fi literaturu,“ upozornila při přebírání ceny polonistka Michala Benešová. S rozsáhlým paralelním světem se popasovala společně s Michaelem Alexou.

1 minuta
Jacek Dukaj (přel. Michael Alexa a Michala Benešová): Led
Zdroj: ČT24

Za nakladatelský čin byl oceněn Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého, který se loni zasloužil o návrat Lipnické bible do Lipnice, kde nejspíš vznikla. Iluminovaný středověký rukopis byl zapůjčen z Washingtonu, a to po šesti stech letech od dokončení. O „štítu víry v neklidných časech pozdního středověku“ při té příležitosti vznikla knižní publikace, kterou připravil mezinárodní a mezioborový vědecký kolektiv pod vedením Lucie Doležalové a Karla Pacovského. Umožňuje rukopis podrobně studovat. „Lipnická bible představuje odvahu. Odvahu vystoupit za obzor toho, čemu rozumíme, za hranice své specializace, jazyka i země, odvahu stát si za svým a pobláznit tím všechny kolem,“ míní Magnesia Litera.

1 minuta
Lucie Doležalová, Karel Pacovský a kol.: Lipnická bible
Zdroj: ČT24

Literu za naučnou literaturu převzal entomolog Jan Žďárek. Publikace Ohroženi hmyzem? do jisté míry navazuje na jeho knihu Neobvyklá setkání vydanou před čtyřiceti lety. V novince odborník v oblasti chemické komunikace, fyziologie a etologie hmyzu popularizuje – při zachování vysoké odborné úrovně – nejnovější informace svého oboru. „Chci zdůraznit ekonomickou odvahu nakladatelství Academia zakoupit nejkrásnější fotografie, bez kterých by čtenář těžko pochopil, že neuvěřitelné příhody z říše hmyzu, o nichž v textu vyprávím, nejsou jen sci-fi,“ připomněl při převzetí ceny Jan Žďárek.

1 minuta
Jan Žďárek: Ohroženi hmyzem?
Zdroj: ČT24

Magnesia Litera se po kvalitních textech poohlíží i na internetu. Vyčlenila jim samostatnou kategorii Blog roku. Za rok 2021 ji vyhrálo Řecké štěstí, tedy stejnojmenná facebooková stránka Kateřiny Panou. Češka dlouhodobě žijící v Řecku začala prý své postřehy zveřejňovat, aby ukázala, že tato země „není jen gyros a pláže“.

Z ceny čtenářů se může těšit spisovatel a stand-up komik Pavel Tomeš za „humorný román o smrti“ Až na ten konec dobrý. „Možná se bereme někdy moc vážně a zapomínáme, že nejlepší, jak se s něčím vyrovnat, je zasmát se tomu od plic,“ shrnul poselství své knihy Tomeš.  

Ceny Magnesia Litera za rok 2021 se předávaly na Nové scéně Národního divadla v přímém přenosu České televize.  

85 minut
Záznam: Ceny Magnesia Litera za rok 2021
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela Loretta Switová, známá jako „Šťabajzna“ ze seriálu M.A.S.H.

V pátek krátce po půlnoci zemřela americká televizní a filmová herečka Loretta Switová. Bylo jí 87 let. Proslavila se hlavně rolí Margarety „Šťabajzny“ Houlihanové v americkém válečném komediálním seriálu M.A.S.H., který běžel mezi roky 1972 a 1983.
před 9 hhodinami

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
před 15 hhodinami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 17 hhodinami

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
před 21 hhodinami

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
29. 5. 2025

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
29. 5. 2025

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
29. 5. 2025
Načítání...