Magistrála, garáže i kostel jsou obraz. Malíř Patrik Hábl přestavěl Villu Pellé

Jako plátno mu už posloužila pražská magistrála, podzemní garáže i zeď administrativní budovy. Malíř Patrik Hábl stále častěji proměňuje veřejný prostor a díky tomu mění i pohled na současnou malbu. Novou výstavu v pražské Ville Pellé proto nazval Re:konstrukce.

Třiačtyřicetiletý umělec připravil expozici, která láká na hru s prostorem, zlatý sál, malbu na podlaze, videoinstalace či výtvarná díla zdobící exteriér galerie připravená přímo pro Villu Pellé.

Výstava představuje Háblův zájem o malbu a obraz v širším kontextu, o jejich interakci s architekturou, prostorem i divákem.

Patrik Hábl malbu vnímá jako osvobozené médium a součást světa, upozorňuje kurátor Radek Wohlmut. Proto svým uměním často originálně intervenuje do reálného prostředí. Velkorysý byl třeba jeho malířský zásah do barokního interiéru kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde jeho kompozice v postní době nahradily původní oltářní plátna.

Nahrávám video

K jeho posledním pracím v architektuře patří řada maleb integrovaných do architektury prostor nového převážně kancelářského domu na pražské Národní třídě. Pomocí rozsáhlých maleb změnil dokonce i podzemní garáže paláce Drn v umělecký zážitek.

Nápaditým způsobem ovládl také prostor administrativní budovy na Palmovce. „Černobílý vodopád u eskalátorů není něčím jako hudbou ve výtahu, tedy pouhou dekorativní kulisou, ale svébytným obrazem, u něhož si Patrik Hábl dal záležet na každém centimetru,“ komentuje rozměrné dílo redaktor České televize Petr Kořínek.

Vstoupit do obrazu

Úvodní část expozice ve Ville Pellé zachovává tradiční galerijní podobu. Jejím centrem jsou obrazy, na nichž autor vrství barevné struktury pomocí válců, vzájemně přikládá pomalované plochy k sobě a pak je roztrhává, takže plátna vypadají, jakoby se cosi obnažovalo pod povrchem.

V další části výstavy postupuje od de:konstrukce obrazu k jeho re:konstrukci, v obrazový prostor nebo situaci, v níž se ke slovu dostává rozdílný způsob interakce s divákem. Otvírá pro pozorovatele možnost vnímání významové proměny instalace třeba v kapli, relikviář nebo trezor.

V jedné místnosti je obraz namalován na podlahu. „Divák se tak ocitne uvnitř obrazu, což se mu málokdy stane, že se může procházet po obraze, který současně asociuje pohled na město seshora,“ popisuje sám Hábl.

Další místnost se stala jednolitým dílem ve formě zlaté schránky. „Ze které se vynořují zlaté obrazy, aby tam zase zanikly,“ popisuje umělec.

Poslední část expozice pak reflektuje zásahy malbou do konkrétního prostředí od chrámového interiéru po rušnou magistrálu, tedy výběr autorových projektů vzniklých vždy pro dané místo.

Proměny prostoru

Patrik Hábl pracuje jako malíř nejen s obrazem, ale i s prostorem. V letech 1994 až 2000 navštěvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, studoval také na Akademii výtvarných umění experimentální grafiku u Vladimíra Kokolii. Kromě zmíněných instalací je také autorem intervence ve stálé expozici středověkého umění v Anežském klášteře nebo instalace v expozici Umění Asie a starověkého Středomoří v Národní galerii Praha.

Počátkem roku 2016 vytvořil patnáctimetrovou instalaci v Klášterním kostele ve Speinshartu a instalaci ke znovuotevření stále expozice Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

V roce 2017 vytvořil desetimetrové postní plátno pro nejstarší kostel v Grazu Leechkirche a v témže roce pro Malou pevnost Terezínského ghetta obepnul obvod jedné z cel malbou, kterou tvoří 600 postav. Patrik Hábl pedagogicky působí na VŠUP. Je členem sdružení Umělecká beseda a Hollar. 

Výstava Re:konstrukce ve Ville pellé potrvá do 5. dubna. Komentovaná prohlídka expozice se uskuteční ve středu 13. února. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 13 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 15 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 16 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...