Magistrála, garáže i kostel jsou obraz. Malíř Patrik Hábl přestavěl Villu Pellé

Jako plátno mu už posloužila pražská magistrála, podzemní garáže i zeď administrativní budovy. Malíř Patrik Hábl stále častěji proměňuje veřejný prostor a díky tomu mění i pohled na současnou malbu. Novou výstavu v pražské Ville Pellé proto nazval Re:konstrukce.

Třiačtyřicetiletý umělec připravil expozici, která láká na hru s prostorem, zlatý sál, malbu na podlaze, videoinstalace či výtvarná díla zdobící exteriér galerie připravená přímo pro Villu Pellé.

Výstava představuje Háblův zájem o malbu a obraz v širším kontextu, o jejich interakci s architekturou, prostorem i divákem.

Patrik Hábl malbu vnímá jako osvobozené médium a součást světa, upozorňuje kurátor Radek Wohlmut. Proto svým uměním často originálně intervenuje do reálného prostředí. Velkorysý byl třeba jeho malířský zásah do barokního interiéru kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde jeho kompozice v postní době nahradily původní oltářní plátna.

Galerie Villa Pellé představuje intervence Patrika Hábla (zdroj: ČT24)

K jeho posledním pracím v architektuře patří řada maleb integrovaných do architektury prostor nového převážně kancelářského domu na pražské Národní třídě. Pomocí rozsáhlých maleb změnil dokonce i podzemní garáže paláce Drn v umělecký zážitek.

Nápaditým způsobem ovládl také prostor administrativní budovy na Palmovce. „Černobílý vodopád u eskalátorů není něčím jako hudbou ve výtahu, tedy pouhou dekorativní kulisou, ale svébytným obrazem, u něhož si Patrik Hábl dal záležet na každém centimetru,“ komentuje rozměrné dílo redaktor České televize Petr Kořínek.

Vstoupit do obrazu

Úvodní část expozice ve Ville Pellé zachovává tradiční galerijní podobu. Jejím centrem jsou obrazy, na nichž autor vrství barevné struktury pomocí válců, vzájemně přikládá pomalované plochy k sobě a pak je roztrhává, takže plátna vypadají, jakoby se cosi obnažovalo pod povrchem.

V další části výstavy postupuje od de:konstrukce obrazu k jeho re:konstrukci, v obrazový prostor nebo situaci, v níž se ke slovu dostává rozdílný způsob interakce s divákem. Otvírá pro pozorovatele možnost vnímání významové proměny instalace třeba v kapli, relikviář nebo trezor.

V jedné místnosti je obraz namalován na podlahu. „Divák se tak ocitne uvnitř obrazu, což se mu málokdy stane, že se může procházet po obraze, který současně asociuje pohled na město seshora,“ popisuje sám Hábl.

Další místnost se stala jednolitým dílem ve formě zlaté schránky. „Ze které se vynořují zlaté obrazy, aby tam zase zanikly,“ popisuje umělec.

Poslední část expozice pak reflektuje zásahy malbou do konkrétního prostředí od chrámového interiéru po rušnou magistrálu, tedy výběr autorových projektů vzniklých vždy pro dané místo.

Proměny prostoru

Patrik Hábl pracuje jako malíř nejen s obrazem, ale i s prostorem. V letech 1994 až 2000 navštěvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, studoval také na Akademii výtvarných umění experimentální grafiku u Vladimíra Kokolii. Kromě zmíněných instalací je také autorem intervence ve stálé expozici středověkého umění v Anežském klášteře nebo instalace v expozici Umění Asie a starověkého Středomoří v Národní galerii Praha.

Počátkem roku 2016 vytvořil patnáctimetrovou instalaci v Klášterním kostele ve Speinshartu a instalaci ke znovuotevření stále expozice Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

V roce 2017 vytvořil desetimetrové postní plátno pro nejstarší kostel v Grazu Leechkirche a v témže roce pro Malou pevnost Terezínského ghetta obepnul obvod jedné z cel malbou, kterou tvoří 600 postav. Patrik Hábl pedagogicky působí na VŠUP. Je členem sdružení Umělecká beseda a Hollar. 

Výstava Re:konstrukce ve Ville pellé potrvá do 5. dubna. Komentovaná prohlídka expozice se uskuteční ve středu 13. února. 

Načítání...