Mads Mikkelsen kolonizuje ve filmové Zemi zaslíbené dánská vřesoviště

Dánská herecká hvězda Mads Mikkelsen se opět objeví v historickém dramatu podle skutečné události. Hraje kolonizátora nehostinných dánských vřesovišť ve snímku s názvem Země zaslíbená (v originále Bastarden). Ve světové premiéře příběh uvidí diváci filmového festivalu v Benátkách, v předstihu ho přibližuje trailer. Snímek se natáčel i v českých lokacích.

Distribuční společnost TrustNordisk slibuje divákům velkolepý příběh o boji jednoho muže, který se snaží zkrotit divočinu a zároveň vybudovat vlastní štěstí. V urputné honbě za bohatstvím a slávou však riskuje, že přijde o své nejbližší.

Skutečným předobrazem hrdého a nekompromisního hrdiny je dánský kapitán Ludvig von Kahlen, který se v polovině osmnáctého století stal jedním z prvních osadníků jutských vřesovišť. Drsnou a neobyvatelnou oblast si chce podmanit, aby zde vybudoval kolonii ve jménu krále.

Čeká ho nerovný boj proti hrozbě záhuby a zlu, ztělesněném správcem tamního panství Frederikem Schinkelem. Ten se chce kolonizátorovi pomstít tím spíš, když zjistí, že jeho sloužící utekli za kapitánem. I skutečný Schinkel byl prý tvrdý a konfliktní muž, který nešetřil sedláky a vedl neustále spory se svými sousedy. Na druhou stranu se musel protlouct v dosti nehostinných podmínkách.

Ludvig von Kahlen měl za sebou zkušenosti s prací v zemědělství, armádě a zeměměřičství, než přišel s projektem na kolonizování vřesovišť a jejich hospodářského využití. Jeho ambice, které doufal naplnit nejprve s dalšími kolonisty, pak s místními, ale navzdory rokům pachtění skončily neúspěchem.

Zájem o dalšího Oscara

Film je adaptací románu dánské spisovatelky Idy Jessenové, v češtině od ní vyšel dosud jediný titul, Nový čas. Příběh mladé učitelky má s příběhem Ludviga Kahlena společné místo – odehrává se totiž také na vichrných jutských vřesovištích.

Režisér Země zaslíbené Nikolaj Arcel má na kontě nominaci na Oscara za jiný historický snímek – Královskou aféru, je ale také scenáristou několika adaptací severských krimithrillerů od Stiega Larssona a Jussiho Adlera-Olsena. Královská aféra se také odehrává v osmnáctém století. Líčí milostný trojúhelník mezi dánským králem, jeho ženou a německým lékařem, který se přes vliv na královském dvoře snaží prosadit osvícenecké reformy. Ztvárnil ho rovněž Mads Mikkelsen.

V Benátkách Země zaslíbená soutěží o hlavní cenu, Zlatého lva. Po festivalové premiéře snímek čekají uvedení na přehlídkách v Torontu či San Sebastianu, má také velkou naději, že bude vyslán za dánskou kinematografii do boje o Oscara. Do českých kin by se měl film dostat začátkem příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...