Madball se vyvztekali v Praze, příčinou je nová deska

Nahrávám video
V Praze koncertovali Madball
Zdroj: ČT24

V pražském Paláci Akropolis vystoupila v neděli legenda newyorské hardcorové scény – kapela Madball. Českým fanouškům je dobře známá, protože Praha je její pravidelnou zastávkou. Tentokrát ale přivezla čerstvou desku For the Cause, která vyšla teprve před několika dny.

Madball duní po pódiích už třicet let, For the Cause je podle frontmana Freddyho  Criciena jejich nejzralejší deskou. Jako producenta si kapela k natáčení přizvala Tima Armstronga ze skupiny Rancid, v jedné ze skladeb hostuje i rapper Ice-T.

Zatímco většina jejich žánrových souputníků své kytarové riffy spíš tlumí, Madball mají skladby nabité vztekem a naléhavostí stejně jako v začátcích. „Ta část o vzteku, to je něco, co řeším celý svůj život, a ještě jsem nebyl schopný se ho zbavit,“ přiznává Cricien. „Spousta zuřivosti ve mně pořád je, ale vypouštím ji ve formě muziky. To je správné, protože to je jako odtok. Takhle to má ze mě vycházet.“

Underground na špičce

Vedle kapel jako Agnostic Front nebo Sick Of It All definovali Madball hardcorovou scénu přelomu osmdesátých a devadesátých let.

„Spousta lidí si myslí, že devadesátá léta byla pro hardcore vrcholem. Ale ve skutečnosti jsme teprve začínali. Ano, byly tam nějaké výjimečné momenty, třeba když jsme hráli na Dynamu a dalších velkých festivalech. Dalo to našim vystoupením jiné světlo. Hráli jsme před jinými diváky než našimi obvyklými fanoušky hardcoru,“ podotýká Freddy Cricien.

Frontman Madball na hardcoru vyrostl. Poprvé vystoupil pod ochrannou rukou staršího bratra s kapelou Agnostic Front jako dvanáctiletý. Nedlouho poté založil Madball. Kapela se rychle dostala na špičku žánru.

A i když se jim proměnily zdroje inspirace a turné zkracují, na hodnotách newyorského hardcoru si kapela zakládá pořád. „Jsme pořád undergroundovou kapelou. Pořád jsme na hraně a bojujeme za to, být slyšet v celém hudebním světě,“ tvrdí Cricien.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...