Literáti kritizují ministerstvo kultury za podmínky dotačního programu

Nahrávám video

Z Národního plánu obnovy, v němž je na financování kulturních projektů vyhrazeno v celkovém objemu necelých pět a půl miliardy korun, získá podporu i literární tvorba. První výzva už byla ukončena, mezi literáty vyvolala kritiku.

Výzvu na podporu píšících autorů označují někteří literáti za promarněnou šanci, výsměch spisovatelům či administrativní šiml.

„Hodně prostoru se věnuje specifikaci vašich výdajů, rozpočtu, čestnému prohlášení o střetu zájmu, věcem, které zkrátka nedávají smysl. A v tom kontextu to, na co by se vaše pozornost měla soustředit nejvíc, popis díla, na kterém chcete dělat, je úplně marginální,“ udivuje nejen spisovatelku Petru Hůlovou.

„V realitě to vůbec nemá smysl, protože nejde o podporu umění a umělců, je to naopak další zátěž. Je to nesmírně ponižující,“ dodává Radka Denemarková. „Museli bychom si najmout tým lidí, kteří umějí pracovat s byrokraticky nesmyslnými formuláři,“ obává se. Přitom podle spisovatelčiných slov i její vlastní zkušenosti s tvůrčími stipendii i ze zahraničí ukazují, že je možné vše nastavit mnohem jednodušeji.

Ministerstvo kultury: Podmínky jsou běžné

Ministerstvo kultury se brání s tím, že jde o běžné dotační podmínky jako u českých dotací, tato dotace ale musí respektovat pravidla Evropské komise.

„Je nám to trochu líto, protože jsme podmínky dotačního titulu konzultovali s odbornou veřejností a ty podmínky jsou velmi podobné, ale mnohem benevolentnější než u českého národního titulu. Nejsou tam ani jiné částky. Jediné, v čem se to liší, je, že musí být skutečně vedeny účetní doklady, které je potřeba doložit,“ vysvětlila tisková mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.

Méně peněz u poezie než prózy

Velkou nevoli zvedlo i finanční rozdělení mezi prózou a poezií. Autoři románů mohou žádat o dotaci ve výši sto tisíc, kdežto básníci mohou počítat maximálně s třicetitisícovou podporou. „Nejde přeci o to, v jakém oboru nebo žánru pracujeme, jde o to, že i kdyby to bylo dílo o deseti stranách, může mít světový dosah, protože nejde prošlapanými cestami,“ namítá Denemarková.

Podle resortu kultury ale zájem o dotaci dokazuje, že byla vypsána správně, protože se přihlásilo více žadatelů než o klasický český dotační titul. V následujících třech letech má být investováno do rozvoje tuzemské literární tvorby dvanáct milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 6 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 8 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 11 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 19 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled