Literáti kritizují ministerstvo kultury za podmínky dotačního programu

Nahrávám video
Literáti kritizují ministerstvo kultury za byrokracii
Zdroj: ČT24

Z Národního plánu obnovy, v němž je na financování kulturních projektů vyhrazeno v celkovém objemu necelých pět a půl miliardy korun, získá podporu i literární tvorba. První výzva už byla ukončena, mezi literáty vyvolala kritiku.

Výzvu na podporu píšících autorů označují někteří literáti za promarněnou šanci, výsměch spisovatelům či administrativní šiml.

„Hodně prostoru se věnuje specifikaci vašich výdajů, rozpočtu, čestnému prohlášení o střetu zájmu, věcem, které zkrátka nedávají smysl. A v tom kontextu to, na co by se vaše pozornost měla soustředit nejvíc, popis díla, na kterém chcete dělat, je úplně marginální,“ udivuje nejen spisovatelku Petru Hůlovou.

„V realitě to vůbec nemá smysl, protože nejde o podporu umění a umělců, je to naopak další zátěž. Je to nesmírně ponižující,“ dodává Radka Denemarková. „Museli bychom si najmout tým lidí, kteří umějí pracovat s byrokraticky nesmyslnými formuláři,“ obává se. Přitom podle spisovatelčiných slov i její vlastní zkušenosti s tvůrčími stipendii i ze zahraničí ukazují, že je možné vše nastavit mnohem jednodušeji.

Ministerstvo kultury: Podmínky jsou běžné

Ministerstvo kultury se brání s tím, že jde o běžné dotační podmínky jako u českých dotací, tato dotace ale musí respektovat pravidla Evropské komise.

„Je nám to trochu líto, protože jsme podmínky dotačního titulu konzultovali s odbornou veřejností a ty podmínky jsou velmi podobné, ale mnohem benevolentnější než u českého národního titulu. Nejsou tam ani jiné částky. Jediné, v čem se to liší, je, že musí být skutečně vedeny účetní doklady, které je potřeba doložit,“ vysvětlila tisková mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.

Méně peněz u poezie než prózy

Velkou nevoli zvedlo i finanční rozdělení mezi prózou a poezií. Autoři románů mohou žádat o dotaci ve výši sto tisíc, kdežto básníci mohou počítat maximálně s třicetitisícovou podporou. „Nejde přeci o to, v jakém oboru nebo žánru pracujeme, jde o to, že i kdyby to bylo dílo o deseti stranách, může mít světový dosah, protože nejde prošlapanými cestami,“ namítá Denemarková.

Podle resortu kultury ale zájem o dotaci dokazuje, že byla vypsána správně, protože se přihlásilo více žadatelů než o klasický český dotační titul. V následujících třech letech má být investováno do rozvoje tuzemské literární tvorby dvanáct milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 11 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...