Letci z 311. bombardovací perutě zasáhli divadlo Wariot Ideal

V červenci 1940 vznikla ve Velké Británii 311. bombardovací peruť. Byla to jedna ze čtyř perutí československého letectva v britském královském letectvu RAF. Právě z jejího osudu čerpá divadelní soubor Wariot Ideal, který v představení Letci vypráví příběhy těchto hrdinů druhé světové války.

Po nacistické okupaci v březnu 1939 utíkali českoslovenští piloti na Západ s jediným cílem - zapojit se do boje proti nacistickému Německu. Soubor Wariot Ideal inspirovaly jejich příběhy, v inscenaci herci ale nepředstavují konkrétní osoby, vzdávají poctu všem z 311. bombardovací perutě. 

Měli nejtvrdší život. Bombardovali Francii, Německo, lítali pomalu v takových skořápkách a byli snadnými cíli pro německé stíhače a jiné německé pozemní síly. Takže to byla opravdu nejtvrdší dřina a nejnebezpečnější práce za války. Aspoň pro československé letce.
Jan Dörner
spoluautor inscenace

Navodit atmosféru válečných čtyřicátých let pomáhají dobové kostýmy, zvukové kulisy v němčině a angličtině i modely letadel, které se během bojové akce vynořují z mlhy. „Nejsou to úplně věrné kopie, jde o modely v měřítku zhruba 1 : 18, ale částečně stylizované,“ doplnil spoluautor inscenace Jan Dörner.

Skutečný bombardér Vickers Wellington vzlétl se šestičlennou československou posádkou poprvé 10. září 1940. Bombardovací skupina prováděla noční nálety na střediska německého průmyslu - mimo jiné i Hamburk, Kolín nad Rýnem a Berlín.

3 minuty
311. bombardovací peruť na divadle
Zdroj: ČT24

„O stíhačích se často mluví a jsou známější. Ale letci z 311. bombardovací perutě měli z československého letectva během druhé světové války největší ztráty,“ vysvětlil Dörner, proč se Wariot Ideal rozhodl připomenout zrovna tyto letce. V 311. československé bombardovací peruti sloužilo 3140 mužů, 246 z nich padlo nebo bylo prohlášeno za nezvěstné. 

Wariot Ideal jejich osudy v premiéře připomene 18. května v pražském divadle Alfred ve dvoře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...