Láska válku přenáší. Petr a Lucie se zamilovali i ve zlínském muzikálu

2 minuty
Petr a Lucie prožívají lásku ve zlínském muzikálu
Zdroj: ČT24

Jeden z nejslavnějších tragických mileneckých příběhů si pro aktuální premiéru vybralo Městské divadlo Zlín. Nová inscenace je převyprávěním francouzské novely Petr a Lucie. Původně slovenský „muzikál o lásce v sutinách“ vychází z demonahrávek, které se našly v pozůstalosti tamního skladatele Deža Ursinyho.

Milenci Petr a Lucie se stali synonymem tragické lásky, podobně jako Romeo a Julie. Jejich příběhem dojal čtenáře poprvé před necelými sto lety francouzský spisovatel Romain Rolland. Odehrává se v posledním roce první světové války. 

„Uprostřed toho strachu, chaosu, zmatku a boje o život je jejich láska najednou něco naprosto čistého. To je na tom to krásné,“ říká zlínský představitel Petra Matěj Štrunc. 

Silný příběh o křehkém citu vypráví muzikál prostřednictvím písní v obrazech. Vychází z melodií, které na konci osmdesátých let složil známý slovenský hudebník Dežo Ursiny, písňové texty k nim napsal Ján Štrasser. Muzikál se ale připravit nepodařilo, zůstalo jen libreto Alty Vášové a demonahrávky, které po Ursinyho smrti v roce 1995 našel jeho syn. Premiéry se muzikál Petr a Lucie dočkal před šesti lety v Bratislavě.

Petr a Lucie (Městské divadlo Zlín)
Zdroj: Městské divadlo Zlín

Ve Zlíně ho nastudoval slovenský režisér a umělecký šéf tamního divadla Patrik Lančarič. „Ursinyho hudba je pro mě unikát, je úžasné se s ním setkat na divadelních prknech,“ podotýká.

V roli Lucie dal první velkou muzikálovou příležitost jmenovkyni fiktivní postavy – Lucii Rybnikářové, která zlínský soubor rozšířila v letošní sezoně. „Musím se soustředit na zpěv, na tanec, herectví, do toho na jevišti ještě maluju, protože Lucie je malířka,“ uvedla k nastudování muzikálu mladá herečka.

Prožívat tragický příběh Petra a Lucie lze ve zlínském divadle od 9. února.     

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 11 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 14 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...