Praha - Až do uzavření budovy před rekonstrukcí je možné v Národním muzeu obdivovat kulturu předhistorického lidu, který sídlil ve Vlíněvsi na Mělnicku. Expozice zahrnuje výsledky zhruba desetiletého archeologického výzkumu. Archeologický ústav Akademie věd zkoumá společně s Ústavem pro pravěk a ranou dobu dějinnou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národním muzeem vlíněveskou pískovnu už od roku 1999. Prozkoumal za tu dobu desítky hektarů sídlišť a pohřebišť od počátků eneolitu, tedy od 3. tisíciletí před naším letopočtem, až po dobu stěhování národů na konci 5. století našeho letopočtu.
Je možné, že právě takové výstavy budou v budoucnosti ohroženy, jestliže se uskuteční restrikce rozpočtu Akademie věd. Státní dotace Akademii má totiž podle vládních materiálů během tří let klesnout zhruba o polovinu. „Ústav na ně prostě nebude mít,“ uvedla mluvčí Archeologického ústavu Jana Maříková-Kubková.
Ve stálé expozici oddělení prehistorie v hlavní budově Národního muzea na Václavském náměstí vystavují archeologové to nejcennější, co se jim podařilo během desíti let rozsáhlým plošným průzkumem objevit. Návštěvníkům představují pohřební zvyklosti a vybrané nálezy ze sídlišť lidí starší doby bronzové. Autoři výstavy upozorňují především na zajímavé detaily laténských šperků nebo na unikátní pohřeb bojovníka z pozdní doby římské.
Součástí expozice je také ukázka proměny krajiny za posledních 50 let na leteckých fotografiích okolí Vlíněvsi.
