Kultura pro všechny. Nejlepší knihovny mají v Rapotíně nebo Kroměříži

Knihovnou roku 2016 se stala Obecní knihovna v Rapotíně na Šumpersku. Zvítězila v kategorii základní knihovna a její zástupci ve čtvrtek v pražském Klementinu převzali ocenění z rukou ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Knihovna cenu dostala za mimořádně rozsáhlé a rozmanité kulturní a vzdělávací aktivity pro všechny skupiny obyvatel v obci i za kultivované prostředí, kde se odehrávají.

V kategorii informační počin si titul Knihovna roku 2016 vysloužila Knihovna Kroměřížska. Porota ji ocenila za průkopnické prosazení biblioterapie. Obě ceny jsou spojené s odměnou 70 tisíc korun. Součástí předávání cen bylo též ocenění Městská knihovna roku 2016, kterou vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Zvítězila Městská knihovna Sedlčany.

Knihovny v odlidštěné době

„Ocenění je především připomenutím toho, že je neustále nutné mezi lidmi propagovat čtení, čtenářství, knihy či další nosiče informací, a tudíž i knihovny. Jejich význam v našem životě je neoddiskutovatelný, a to zvláště v dnešní přetechnizované, a tím i poněkud odlidštěné době,“ řekl při předávání cen ministr kultury Daniel Herman.

Knihovna Kroměřížska
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Ocenění Knihovna roku se uděluje k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích a mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb.

V kategorii základní knihovna ministr udělil ještě diplomy. Dostaly je Obecní knihovna Boršov nad Vltavou v Jihočeském kraji za vynikající spolupráci knihovny s obcí a efektivní naplňování role obecního centra kultury a vzdělávání a Obecní knihovna Batňovice v Královéhradeckém kraji za systematickou a koncepční práci v oblasti veřejných knihovnických a informačních služeb a mezigenerační aktivity knihovny v obci. Ve druhé kategorii diplom dostaly Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích a Moravská zemská knihovna v Brně. 

Letos byla udělena také Cena za přínos k rozvoji české kultury. Dostal ji emeritní ředitel Parlamentní knihovny Karel Sosna. Jeho zásluhy podle ministra spočívají zejména v transformaci Parlamentní knihovny z tradiční podoby do moderního knihovnicko-informačního pracoviště a založení společné digitální knihovny parlamentních knihoven zemí V4.

Česká síť knihoven je světový unikát

Vloni se Knihovnou roku stala Městská knihovna Hroznětín z Karlovarského kraje. Ocenění získala za to, že se podílí na společenském životě celé obce. V kategorii informační počin zvítězila Městská knihovna Třinec. Městskou knihovnou roku se stala Knihovna města Olomouce.

Česká síť knihoven je údajně nejhustší na celém světě. Podle The New York Times to nedávno ukázal průzkum Nadace Billa a Melindy Gatesových. Knihoven je v tuzemsku více než základních škol. Na 1971 lidí připadá jedna. To je například desetkrát více než v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 4 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 8 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 23 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...