Krajina ve stínu česko-německého soužití. Bohdan Sláma natáčí svůj první historický film

Nahrávám video

Režisér Bohdan Sláma je vnímán především jako tvůrce sociálních dramat, jakým byly jeho Divoké včely nebo Štěstí. V jihočeských Bořicích ale nyní natáčí svůj první historický film. Příběh o soužití Čechů a Němců za druhé světové války a těsně po jejím skončení se opírá o skutečné události v pohraniční oblasti Vitorazska. Kronika venkovského masakru s názvem Krajina ve stínu vzniká jako černobílý film.

Oblast Vitorazska s českými obyvateli byla do roku 1920 součástí Rakouska, poté ji na základě územního dělení po první světové válce získalo Československo. V dalším světovém konfliktu bylo Vitorazsko připojeno nedobrovolně k nacistické Říši. V roce 1945 pak v obci Tušť Češi popravili čtrnáct svých krajanů podezřelých z kolaborace.

Je o konfliktu našich německých spoluobčanů po válce s Čechy, kteří zase většinou ve válce kolaborovali s německým režimem a o to větší potřebu pak měli se mstít. Takže je to o malých lidech, z nichž málokdo dokáže být hrdinou.
Bohdan Sláma

Scénář k filmovému zpracování událostí nenapsal Bohdan Sláma, na rozdíl od předchozích počinů, tentokrát sám, jeho autorem je Ivan Arsenjev. Děj začíná před válkou v roce 1939.

Filmaři v těchto dnech natáčeli v Bořicích scény o sčítání obyvatelstva, které se musí rozhodnout, zda se hlásí k české, či německé národnosti. Zuzana Kronerová, Slámova dvorní herečka, hraje Češku, která o své národní příslušnosti uvažuje čistě pragmaticky. „Možná by raději k Němcům, neboť si myslí, že se bude mít líp, že budou dávat lepší příděly,“ prozradila Kronerová.

Natáčení filmu Krajina ve stínu
Zdroj: Facebook/Krajina ve stínu

Podobně uvažuje i místní sedlák v podání Stanislava Majera. „Není pro něj důležitý, jestli je Čech, Rakušák nebo Němec. Důležité je pro něj stavení, pole a aby se postaral o rodinu, víc moc neřeší. Když se láme chleba, vyplní německou národnost,“ upřesnil Majer.  

Sedláka sousedé po válce zabijí a jeho ženu vyženou, několik měsíců přežívá v lese. „Ačkoliv se přihlásila k české národnosti, byla pak divoce odsunuta s dětmi do Rakouska. Pak dostala povolení se vrátit. Samozřejmě ji ve vesnici nikdo nechce, je svědomím těch lidí,“ naznačila další osudy Marie herečka Magdalena Borová.  

Při natáčení i sledování Slámova filmu podle ní nelze nepřemýšlet o tom, jak by se v napjaté době člověk zachoval. Příběh končí v padesátých letech – už jednou vyhnaná vdova Marie musí znovu opustit domov, tentokrát ji k odchodu donutí komunisté.

Natáčení filmu Krajina ve stínu
Zdroj: Facebook/Krajina ve stínu

Bohdan Sláma se rozhodl historický příběh natočit černobíle. „Přišlo mi, že musíme v divákovi co nejvíce vyvolat autentický pocit z tehdejšího života, a černobílá mi nejvíce sedí k chápání oné doby. Barevnost by mě rušila. A název Krajina ve stínu mi navíc evokoval, že se lidé pohybují na hranici světla a tmy,“ vysvětlil režisér.

S natáčením jsou filmaři zhruba v polovině. V Bořičích a okolí budou s přestávkami pokračovat do začátku června. V kinech by se Slámova novinka v koprodukci České televize měla promítat za rok.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 6 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 7 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...