Kohoutová a Holišová jsou i nejsou Marta Kubišová

Letní scéna Musea Kampa pokračuje v uvádění autorských novinek inspirovaých výraznými osobnostmi, v jejichž osudu se zároveň odráží peripetie dvacátého století. Nový recitál Marta sleduje příběh zpěvačky a disidentky Marty Kubišové. V hlavní roli alternují Hana Holišová a Berenika Kohoutová.

Inscenace Marta vznikla se souhlasem Marty Kubišové, která prý tvůrcům dala svolení ke zpracování jejího životního příběhu. Vznikl recitál, kde se jednotlivé obrazy ze zpěvaččina života prolínají s živou hudbou, herci v obsazení jsou proto zároveň často i zpěváky.

Magický hlas Marty Kubišové je spojen s klíčovými okamžiky české (a československé) historie. Ovšem ať už byla Zlatou slavicí na vrcholu popularity, interpretkou hymny vzdoru během srpna 1968, lepila po zákazu vystupování pytlíky, vystupovala jako mluvčí Charty 77 anebo při sametové revoluci zpívala před zaplněným Václavským náměstím svou slavnou Modlitbu – vždy si podle tvůrců udržela nadhled a postoj silné ženy. Ten jí v těžkých chvílích pomáhal, ale jiné naopak dráždil.

„Když jsme hledali charakter pro postavu Marty, nemuseli jsme hledat žádné zákulisní motivace jejího chování. Je přímočará a všechny věci dělala spontánně tak, jak je cítila. Tímto způsobem ji i hrajeme,“ potvrdila režisérka Adéla Laštovková Stodolová.

Modlitba i Golden Kids

V titulní roli se na Kampě střídají dvě herečky, obě se projevu své předlohy chtějí přiblížit, ale nemíní ho imitovat. „Stále upozorňujeme diváky, že nejsme Marta Kubišová, jenom ji hrajeme a snažíme se ji nějakým způsobem předat,“ říká Berenika Kohoutová. Kubišovou je v komorním recitálu i Hana Holišová.

Během večera zazní mnohé hity, včetně už ikonické Modlitby pro Martu. Objeví se také trio Golden Kids. V něm v roli Heleny Vondráčkové diváci poznají Saru Sandeva či Zuzanu Stavnou, ve Václava Neckáře se promění Jan Cina, případně Denis Šafařík.

Kontext dnešních dní

„S příběhem Marty Kubišové jsem strávila mnoho času a její písně byly krásným studijním materiálem k historickým událostem, které mne vrátily do nesvobody a nelidskosti tehdejší doby. Vůbec jsem si neuměla představit, že se jednoho dne vzbudím a budu jim tolik rozumět v kontextu událostí dnešních dní. Myslím, že je to to nejpodstatnější, co jsem zatím napsala, a taky je pro nás tvůrce moc důležité, aby toto představení vidělo co nejvíce lidí,“ přeje si autorka scénáře Daniela Sodomová.

Na Letní scéně Musea Kampa se zároveň hrají i inscenace z minulých let. Werich přibližuje herce, který kus života prožil v nedalekém domě. Meda je pak poctou zakladatelce muzea, nedávno zesnulé mecenášce Medě Mládkové. Představení vzniklo před třemi lety k jejím stým narozeninám.

Nahrávám video
Recitál Marta přibližuje životní příběh Marty Kubišové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...