Česká mecenáška Meda Mládková oslaví na podzim sté narozeniny. U příležitosti významného jubilea se za jejím životem v pražském Museu Kampa, které založila a soustředila zde své sbírky, ohlíží jednak výstava a jednak divadelní představení. Hraje se v prostorách Sovových mlýnů, kde muzeum sídlí, a jmenuje se stejně jako hlavní hrdinka – Meda. Titulní role se zhostila Tatiana Dyková.
Inscenace podle scénáře Daniely Šteruské a v režii Adély Stodolové Laštovkové vychází z biografické knihy Ondřeje Kundry Můj úžasný život. Je průřezem osudu Medy Mládkové od jejích čtrnácti let až do současnosti.
Známou mecenášku ukazuje jako odhodlanou ženu, která si vždy šla za svým. Začínala jako tanečnice, později ale dala přednost výtvarnému umění. Mimo jiné to byla právě ona, kdo objevil kouzlo abstraktních obrazů Františka Kupky, jehož v tehdejším Československu označovali za kýčaře.
Mládková už během druhé světové války působila v cizině, poté se nakrátko vrátila do Prahy, ale opět odjela do zahraničí. Po únoru 1948 pak zůstala v v emigraci. Přes Švýcarsko a Francii našla domov nakonec ve Spojených státech. Ve všech zemích pomáhala krajanům v exilu a šíření české kultury. Tak poznala i svého osudového muže, ekonoma Jana Mládka, s nímž vybudovala rozsáhlou sbírku českého umění. Ze zámoří jezdila za normalizace do Československa, aby nákupy umění podporovala režimem upozaďované umělce.
Stovky obrazů a soch ale chtěla ona i její manžel vrátit do země, kde byla díla vytvořena. Podařilo se to až po sametové revoluci, které se bohužel Jan Mládek nedožil. Meda se nicméně jejich společný sen rozhodla naplnit sama. Ideální prostory pro jejich sbírky, jež darovala městu Praha, našla ve zchátralých Sovových mlýnech. Získat a opravit je jí trvalo deset let. V roce 2003 v nich konečně slavnostně otevřela veřejnosti Museum Kampa.
V něm životní jubileum zakladatelky oslavují nejen divadlem, ale i výstavou. Návštěvníky přenese do domu manželů Mládkových ve Washingtonu, který byl jakýmsi uměleckým salonem. „Meda ve svém domě často propojovala užité umění s volným. Můžeme to vidět například na kompozici, kde židle ve stylu Ludvíka XVI. sousedí s uměleckým dílem od Miloše Urbáska, tento objekt používala jako čajový stolek,“ upřesnil spoluautor výstavy Pavel Liška. K vidění jsou také oblečení a šperky, na nichž Medě Mládkové vždy záleželo.
Sama už se na veřejnosti ze zdravotních důvodů neobjevuje. Podle jejích nejbližších ale oslavy zpovzdálí ze svého bytu na Kampě pozoruje a je ráda, že to, co za uplynulých sto let udělala, mělo smysl.
Výstava s názvem Ambasadorka umění život Medy Mládkové přibližuje do konce září, inscenace k její poctě se hraje do 8. září. Derniéra připadá přesně na den jejích stých narozenin.
