Kočičí hra: Na lásku pozdě, na smrt brzo

Zlín – Kočičí hra, hořká komedie o naději, odvaze, chuti do života a potřebě lásky a citu v každém věku, je jednou z nejslavnějších her druhé poloviny dvacátého století a je především východiskem pro herecký koncert zkušených hereček. Kočičí hra maďarského dramatika Istvána Örkényho existuje dokonce ve třech podobách - jako filmový scénář, jako román i jako divadelní hra. Byla přeložena do mnoha jazyků a o její výjimečnosti svědčí i fakt, že na jevišti Národního divadla v Praze zaznamenala inscenace s Danou Medřickou v hlavní roli 403 repríz. V Městském divadle Zlín čeká herecký koncert Milenu Marcilisovou a Janu Tomečkovou. Premiéra se uskuteční dnes od 19:00 hodin ve Velkém sále zlínského divadla.

Režie se ve zlínském divadle ujal Jakub Nvota. Příběh o nezdolné síle a odvaze k životu je zčásti přerušovaným monologem hlavní postavy hry - stárnoucí Erži Orbánové. Ta vypráví o příhodě, která se jí stala, o setkání s člověkem, který ji inspiroval k zásadní životní změně. Dvě stárnoucí sestry - Erži a Gisela, toho prožily hodně. V jejich životních osudech se jako na projekčním plátně promítá bláznivé dvacáté století. Jedna žije v socialistickém Maďarsku, druhá emigrovala do Německa. Ač uzavřeny ve svých samotách, zůstávají zároveň, i díky dopisům, neustále a nerozlučitelně spolu. Obě se často navracejí ke své minulosti, každá po svém, zatímco žít v přítomnosti pro ně není vůbec jednoduché.

Tragikomedie o umění žít

„Örkeny sám uvádí hru tím, že na stáří je nevýhodou, že už od vás nikdo nic nechce. Když chce něco starý člověk od života, tak nám to připadá komické. Örkeny sám velmi miloval tragikomedii a grotesku, a tímto způsobem pojmenoval to, že láska, i když směšná, je vždy velmi vážná - je jedno, zda je člověk v pubertě nebo v důchodu. Zkrátka vždy bojuje o kus svého štěstí,“ popisuje Nvota. „Kočičí hra je trošičku interpretací jedné zažloutlé fotografie z roku 1918 až 1919 a co se na ní stalo,“ odhaluje roušku tajemství dramaturg inscenace Vladimír Fekar.

„Kdybychom dávali dohromady dramatiky, kteří velmi přesně a detailně zachytili specifika toho, co můžeme souborně nazývat Rakousko-Uherskem, kde každý z nás má nějaké kořeny, tak je velmi málo spisovatelů a dramatiků, kteří speficika tohoto prostoru zachytili. Örkény to skutečně udělal“ /Jakub Nvota/.

Hru v České republice proslavila inscenace Národního divadla v hlavní roli s Danou Medřickou, která Erži Orbánovou na české první scéně hrála od roku 1974 dlouhých 12 let a ztvárnila ji více než čtyřistakrát. Podle Nvoty byla Medřická ideální představitelkou hry, která v té době pojmenovala velké množství z tehdejších fenoménů. „Dnes už je to spíš poohlédnutí se za dobou, která byla,“ poznamenává režisér.

Na prknech zlínského divadla podruhé

Kočičí hra se na prknech zlínského souboru neobjeví poprvé. O rok dříve, než inscenaci proslavilo její uvedení v Národním divadle, ji uvedlo právě zlínské divadlo. „Hrály v ní Eva Matalová a Jana Tomečková. Takže máme v současném obsazení vlastně pamětnice. Jana Tomečková tehdy hrála postavu Ilonky (dnes Eva Daňková) a Eva Matalová hrála roli Mišky (dnes Romana Julinová),“ dodal Fekar.

Premiéra v režii Jakuba Nvoty se odehraje dnes od 19:00 hodin ve Velkém sále Městského divadla Zlín. Slavnou inscenaci uvede i Městské divadlo Mladá Boleslav, a to v pátek 11. března. Režie se tentokrát ujal Josef Kettner.

  • Režisér Jakub Nvota zdroj: Městské divadlo Zlín http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2372/237141.jpg
  • Kočičí hra autor: Zdeněk Němec, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2371/237058.jpg
  • Kočičí hra autor: Zdeněk Němec, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2371/237059.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...