V produkci České televize vznikl čtyřdílný dokumentární cyklus Když v tom jedou ženy. Režisérka Theodora Remundová spolu se scenáristkou Klárou Formanovou po tři roky sledovaly ženy, které bojovaly s různými druhy závislostí v terapeutické skupině při psychiatrické léčebně v Bohnicích. Čtyři díly sledují osudy čtyř žen, jejich pády i vzepětí, prohry i opětovné nabrání sil či totální selhání. Dva díly jsou pak věnovány terapeutickým sezením, ve kterých má divák možnost nahlédnout do složité a mnohdy intimní práce s klientkami léčebny. Cyklus na programu ČT2 od 22:00 otevírá díl s názvem Abstinence na prvním místě.
Jitka, matka čtyř dětí, se v otevíracím dílu potýká se závislostí na alkoholu. Následuje Ela (původem z Ukrajiny), která by ráda zvládla drogovou závislost a získala zpět svou dceru. Operní zpěvačka Helenka ve třetím dokumentu k alkoholu přidává farmaceutika a v netypickém díle Mámo, já jsem tady sledujeme třiatřicetiletou Markétu, která ve skupině hledá odpověď na to, jak účinně pomoci své matce alkoholičce. Doplňující díly, postavené na terapeutické práci, pak odhalují jednak hloubku onemocnění, ale především komplikovaný způsob léčení nemocí, které nelze jednoduše vyléčit léky, ale žádají si citlivou práci s psychikou pacientek, kdy se za bolestivých procesů odkrývají ty nejskrytější kouty duše.
Na projektu režisérka Theodora Remundová spolupracovala s Klárou Formanovou, která pracovala jako terapeutka v Bohnicích, v ženském pavilonu závislostí. To vlastně umožnilo autorkám pohled pod povrch problému, neboť závislí lidé skoro nikdy nejsou ochotni ke zveřejnění svého problému. Nakonec i v samotných filmech může divák odkrýt zdatné umění žen klamat své nejbližší i samy sebe. Dostat se pod tuto slupku všech možných omluv, výmluv a slabostí je ta nejdůležitější a také nejnáročnější práce terapeutů.
Režisérka, v zájmu otevřeného sdělení o závažné problematice, upustila od jakýchkoli pokusů filmově přikrášlovat skutečnost. Nesnaží se nijak vnějškovými efekty působit na diváka. Nechává v nekomplikovaném tvaru promlouvat jednotlivé respondentky, které mnohdy dráždí, jindy dojímají a někdy si dokonce vyslouží i obdiv. Syrovost a otevřenost dokumentů otvírají dveře do prostor, kam jen tak nelze nahlédnout.
Theodora Remundová - FAMU, obor dokumentární tvorba (cena FITES za studijní film Zastavení na cestě za obláčky), Křišťálové srdce Poděbrad za film Jen malý kousek štěstí, Zvláštní cena poroty MFFKV za film Ničeho nelituji. Spolupracovala s Českou televizí na řadě dokumentárních filmů a cyklů (z poslední doby): Kočky, Pohyb duší a tělem, Být jabloňovým květem, Život bez škatulky, Tak to vidím já atd. Podílela se jako scenáristka a režisérka na mezinárodním projektu EBU Veteran TV. Je také herečkou. Hrála v inscenacích Petra Lébla (zejména Ivanov – cena Alfréda Radoka) a J. A. Pitínského (Táňa, Táňa) v Divadla Na Zábradlí a hrála ve filmech Alice Nellis Ene Bene a Výlet (nominace na cenu Český lev) a dalších.
