Když se člověk dlouho usmívá, z úsměvu se stane křeč, říká tvůrce hry Happy Game

Nahrávám video

Od přírodních motivů zamířilo oceňované české studio Amanita Design k psychedelickému hororu, v němž hráči čelí nočním můrám. Novou videohru s názvem Happy Game představuje v rozhovoru její autor, herní designér a výtvarník Jaromír Plachý. Amanita Design je českou herní společností, která uspěla s originálními adventurami jako Samorost, Chuchel či Machinarium, které možná nejsou mainstreamovými hity, přesto je díky jejich rukodělné kvalitě znají miliony hráčů po celém světě.

V očekávané adventuře, která měla původně vyjít už na jaře, se hráči stávají malým chlapcem, který čelí brutálním nočním můrám. Příběh se tak řídí specifickou snovou logikou, která se promítá do interaktivní scény, v níž hrdina plní jednotlivé úkoly. Za režií stojí Jaromír Plachý, který tvořil hry Botanicula nebo Chuchel.

„Když se člověk dlouho usmívá, tak se z toho úsměvu může stát křeč. Potřeboval jsem si odpočinout něčím diametrálně odlišným, a proto vznikla Happy Game. Ta hra i odkazuje na takový toxický humor, když už je toho humoru někdy moc,“ sděluje Plachý.

Jde tak o svět dětských nočních můr, s nímž se podle Plachého může každý ztotožnit. Ve hře, která se realizovala sedm let, pracuje ale i s motivy štěstí a naivity. Dětem určena prý není, i když jiné hry od Amanita Design byly vstřícné jak pro ně, tak třeba i pro nehráče, kteří unikali do zenově klidných mikrokosmů. Najednou prý ve studiu udělali něco, co by teoreticky nemělo být vhodné vůbec pro nikoho, sděluje s nadsázkou vývojář. „Já bych to dětem raději nedával hrát,“ usmívá se Plachý.

Vývoj za desítky milionů korun

Předchozí hra od Amanita Design Chuchel byla oceňovaná, ale objevila se také kritika, po které studio měnilo barvu hlavní postavičky, aby nepřipomínala rasistickou karikaturu. Když tato kauza nastala, tak se Happy Game už čtyři roky vytvářela. „Každopádně jsme si pak říkali, jestli jsme tam něco třeba neúmyslně nepropašovali, ale nepřišli jsme na nic závadného, co by někomu mohlo po této stránce vadit,“ sděluje Plachý.

Nejznámější hrou od společnosti je Machinarium, v němž hráč ve fantaskním industriálním světě ovládá robota, který řeší adventurní puzzle a hlavolamy. Firma Amanita Design, která vznikla v roce 2003 v Brně, je známá také tím, že její vývojáři hry ručně kreslí i animují, přičemž vývoj jedné takové hry vyjde na desítky milionů korun.

Výtvarníci se často inspirují například dílem Karla Zemana nebo Jiřího Trnky. Studio, které vede Jakub Dvorský, si ale ve svých hrách dává záležet nejen na výtvarné stránce, ale i na hudbě. Happy Games například doprovází soundtrack od skupiny DVA, která se postarala například i o hudební podkres Botinaculy. Hudbu pro Machinarium zase zajistil Floex.

Screenshot ze hry Machinarium
Zdroj: ČTK/AP/Peter Zschunke

Herní design na FAMU

Asi nejznámější českou hrou je Mafia, jíž v roce 2002 vyvinul tým llusion Softworks. Dočkala se dvou pokračování, remaku i celosvětové popularity. Česká společnost Warhouse Studios pak za stovky milionů korun vyvinula hru Kingdom Come: Deliverance. Známý je i válečný hit Vietcong od českého studia Pterodon a Illusion Softworks. Čeští tvůrci z firmy Beat Games stojí také za vůbec nejúspěšnější hrou ve virtuální realitě Beat Saber.

V Česku byznys s vývojem her nabírá na síle, zvyšuje se ale i konkurence. Působí zde přes sto společností, jejichž obrat byl loni přes pět miliard korun. Podporu začínajícím tvůrcům nedávno avizovalo i ministerstvo kultury. Magisterský prezenční obor herní design se také nedávno otevřel na pražské FAMU. Škola avizuje, že pro studium není nutné umět programovat. Studenti absolvují stáž v herním studiu, vyvinou několik herních prototypů a studium zakončí vytvořením absolventské hry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 5 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 8 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 23 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...