Když se člověk dlouho usmívá, z úsměvu se stane křeč, říká tvůrce hry Happy Game

Nahrávám video

Od přírodních motivů zamířilo oceňované české studio Amanita Design k psychedelickému hororu, v němž hráči čelí nočním můrám. Novou videohru s názvem Happy Game představuje v rozhovoru její autor, herní designér a výtvarník Jaromír Plachý. Amanita Design je českou herní společností, která uspěla s originálními adventurami jako Samorost, Chuchel či Machinarium, které možná nejsou mainstreamovými hity, přesto je díky jejich rukodělné kvalitě znají miliony hráčů po celém světě.

V očekávané adventuře, která měla původně vyjít už na jaře, se hráči stávají malým chlapcem, který čelí brutálním nočním můrám. Příběh se tak řídí specifickou snovou logikou, která se promítá do interaktivní scény, v níž hrdina plní jednotlivé úkoly. Za režií stojí Jaromír Plachý, který tvořil hry Botanicula nebo Chuchel.

„Když se člověk dlouho usmívá, tak se z toho úsměvu může stát křeč. Potřeboval jsem si odpočinout něčím diametrálně odlišným, a proto vznikla Happy Game. Ta hra i odkazuje na takový toxický humor, když už je toho humoru někdy moc,“ sděluje Plachý.

Jde tak o svět dětských nočních můr, s nímž se podle Plachého může každý ztotožnit. Ve hře, která se realizovala sedm let, pracuje ale i s motivy štěstí a naivity. Dětem určena prý není, i když jiné hry od Amanita Design byly vstřícné jak pro ně, tak třeba i pro nehráče, kteří unikali do zenově klidných mikrokosmů. Najednou prý ve studiu udělali něco, co by teoreticky nemělo být vhodné vůbec pro nikoho, sděluje s nadsázkou vývojář. „Já bych to dětem raději nedával hrát,“ usmívá se Plachý.

Vývoj za desítky milionů korun

Předchozí hra od Amanita Design Chuchel byla oceňovaná, ale objevila se také kritika, po které studio měnilo barvu hlavní postavičky, aby nepřipomínala rasistickou karikaturu. Když tato kauza nastala, tak se Happy Game už čtyři roky vytvářela. „Každopádně jsme si pak říkali, jestli jsme tam něco třeba neúmyslně nepropašovali, ale nepřišli jsme na nic závadného, co by někomu mohlo po této stránce vadit,“ sděluje Plachý.

Nejznámější hrou od společnosti je Machinarium, v němž hráč ve fantaskním industriálním světě ovládá robota, který řeší adventurní puzzle a hlavolamy. Firma Amanita Design, která vznikla v roce 2003 v Brně, je známá také tím, že její vývojáři hry ručně kreslí i animují, přičemž vývoj jedné takové hry vyjde na desítky milionů korun.

Výtvarníci se často inspirují například dílem Karla Zemana nebo Jiřího Trnky. Studio, které vede Jakub Dvorský, si ale ve svých hrách dává záležet nejen na výtvarné stránce, ale i na hudbě. Happy Games například doprovází soundtrack od skupiny DVA, která se postarala například i o hudební podkres Botinaculy. Hudbu pro Machinarium zase zajistil Floex.

Screenshot ze hry Machinarium
Zdroj: ČTK/AP/Peter Zschunke

Herní design na FAMU

Asi nejznámější českou hrou je Mafia, jíž v roce 2002 vyvinul tým llusion Softworks. Dočkala se dvou pokračování, remaku i celosvětové popularity. Česká společnost Warhouse Studios pak za stovky milionů korun vyvinula hru Kingdom Come: Deliverance. Známý je i válečný hit Vietcong od českého studia Pterodon a Illusion Softworks. Čeští tvůrci z firmy Beat Games stojí také za vůbec nejúspěšnější hrou ve virtuální realitě Beat Saber.

V Česku byznys s vývojem her nabírá na síle, zvyšuje se ale i konkurence. Působí zde přes sto společností, jejichž obrat byl loni přes pět miliard korun. Podporu začínajícím tvůrcům nedávno avizovalo i ministerstvo kultury. Magisterský prezenční obor herní design se také nedávno otevřel na pražské FAMU. Škola avizuje, že pro studium není nutné umět programovat. Studenti absolvují stáž v herním studiu, vyvinou několik herních prototypů a studium zakončí vytvořením absolventské hry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 17 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...