Expresionista, krajinář a také rektor pražské Akademie výtvarných umění Miloslav Holý byl zároveň vášnivým sběratelem kreseb a grafik. Muzeum umění v Olomouci zakoupilo od potomků malíře Miloslava Holého část jeho sbírky. Třicet nejzajímavějších prací z přelomu 19. a 20. století si teď mohou prohlédnout návštěvníci muzea na výstavě s názvem Malíř sběratelem.
Miloslava Holého (1897–1974) označují jeho potomci za sběratele, který se nedá zařadit do žádné škatulky. „Téměř každý den obrážel antikvariáty, starožitnictví a vetešnictví. Mimochodem se v tramvaji potkával s Václavem Špálou, který bydlel vedle, a dělal to taky tak – jeden z nich vyrážel dopoledne, druhý odpoledne,“ připojila rodinnou historku Holého příbuzná Šárka Bergerová.
Holého sbírka kreseb a grafik se téměř půlstoletí tísnila v krabicích, sběratelovi vnuci se ale o dědictví rozhodli podělit s veřejností. Nabídli proto díla olomouckému Muzeu umění. „Byli jsme překvapeni kvalitou fondu,“ přiznává kurátorka výstavy Helena Zápalková. „Holý dokázal vyhmátnout nejen tvorbu starší generece, která už byla v jeho době zhodnocena, ale i práce současníků.“
K nejstarším exponátům náleží kresby umělců 19. století Josefa Navrátila a Julia Mařáka. Největší je kresba malíře Jindřicha Pruchy, který tvořil na přelomu 19. a 20. století. Zobrazuje pohřeb, velkoformátový obraz, který podle ní Prucha namaloval, se nedochoval.
Vystaveny jsou také ženské akty od sochaře Josefa Mařatky nebo litografický portrét múzy Oskara Kokoschky Almy Mahlerové. Autorem jedněch z posledních kreseb, které Holý získal, je Zdeněk Burian. Jde o návrhy ilustrací k dobrodružným povídkám, které v šedesátých letech otiskl časopis Pionýr.
Kresby a grafiky ze sbírky Miloslava Holého si zájemci mohou v Olomouci prohlédnout do 10. června. Doplňují je tři Holého obrazy, které tohoto sběratele představují i jako malíře.
