Expresionista, krajinář a také rektor pražské Akademie výtvarných umění Miloslav Holý byl zároveň vášnivým sběratelem kreseb a grafik. Muzeum umění v Olomouci zakoupilo od potomků malíře Miloslava Holého část jeho sbírky. Třicet nejzajímavějších prací z přelomu 19. a 20. století si teď mohou prohlédnout návštěvníci muzea na výstavě s názvem Malíř sběratelem.
Když je malíř sběratelem, sbírá Buriana, Kokoschku či Mařáka
Miloslava Holého (1897–1974) označují jeho potomci za sběratele, který se nedá zařadit do žádné škatulky. „Téměř každý den obrážel antikvariáty, starožitnictví a vetešnictví. Mimochodem se v tramvaji potkával s Václavem Špálou, který bydlel vedle, a dělal to taky tak – jeden z nich vyrážel dopoledne, druhý odpoledne,“ připojila rodinnou historku Holého příbuzná Šárka Bergerová.
Holého sbírka kreseb a grafik se téměř půlstoletí tísnila v krabicích, sběratelovi vnuci se ale o dědictví rozhodli podělit s veřejností. Nabídli proto díla olomouckému Muzeu umění. „Byli jsme překvapeni kvalitou fondu,“ přiznává kurátorka výstavy Helena Zápalková. „Holý dokázal vyhmátnout nejen tvorbu starší generece, která už byla v jeho době zhodnocena, ale i práce současníků.“
K nejstarším exponátům náleží kresby umělců 19. století Josefa Navrátila a Julia Mařáka. Největší je kresba malíře Jindřicha Pruchy, který tvořil na přelomu 19. a 20. století. Zobrazuje pohřeb, velkoformátový obraz, který podle ní Prucha namaloval, se nedochoval.
Vystaveny jsou také ženské akty od sochaře Josefa Mařatky nebo litografický portrét múzy Oskara Kokoschky Almy Mahlerové. Autorem jedněch z posledních kreseb, které Holý získal, je Zdeněk Burian. Jde o návrhy ilustrací k dobrodružným povídkám, které v šedesátých letech otiskl časopis Pionýr.
Kresby a grafiky ze sbírky Miloslava Holého si zájemci mohou v Olomouci prohlédnout do 10. června. Doplňují je tři Holého obrazy, které tohoto sběratele představují i jako malíře.