Jiří Macháček je kšeftař a rozvědčík. S Ondřejem Trojanem prchá za hranice

2 minuty
Ondřej Trojan natáčí s Jiřím Macháčkem film o rozvědčíkovi Tomanovi
Zdroj: ČT24

Komunistický rozvědčík, šmelinář i prospěchářský zachránce Židů. Ne příliš známého, ale ve své době vlivného Zdeňka Tomana si pro svůj další celovečerní film vybral režisér Ondřej Trojan. Dobové drama Toman začal natáčet minulý týden ve vojenském prostoru Brdy. V hlavní roli se představí Jiří Macháček.

Snímek vypráví osud Zdeňka Tomana od konce druhé světové války do komunistického převratu v roce 1948 na pozadí historických událostí a osob. Ve filmu se tak objeví například generální tajemník KSČ Rudolf Slánský (Stanislav Majer), prezident Klement Gottwald (Aleš Procházka) nebo ministr Jan Masaryk (Roman Luknár).

„Nechci natočit hrané drama fabulované na základě historických skutečností. Toman bude co nejvěrnější dobovou rekonstrukci opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví,“ upřesnil Ondřej Trojan, který se také podílel na scénáři (napsal jej spolu ze Zdeňkou Šimandlovou).

Kšefty s čímkoli a s kýmkoli

Natáčení v Brdech začalo Tomanovým útěkem přes hranice. Zatčen byl jako jeden z prvních v politických procesech poválečných let, v roce 1948 se mu ale podařilo z vězení uprchnout přes americkou zónu až do Venezuely.

Je možné, že bylo v zájmu komunistů, aby „muž, který věděl příliš mnoho“, zmizel i s informacemi v zahraničí. Měl štěstí, o pár let později by ho zřejmě čekal trest smrti, jako třeba jeho spolupracovníka Rudolfa Slánského.

Zdeněk Toman se narodil jako Zoltán Goldberger v rodině maďarských Židů. V životě si několikrát změnil jméno, snad aby se distancoval od svého původu. Později, po válce, pomáhal východoevropským Židům přeživším holocaust odejít přes Československo do Palestiny, ovšem za tučné provize. Během druhé světové války získal vazby na exilovou vládu v Londýně, kam odešel, po roce 1945 získal post šéfa československé zahraniční rozvědky. Po celou dobu se podle tvůrců neštítil kšeftovat s kýmkoli a s čímkoli.

Premiéra příští rok

Jarní natáčení bude kromě Brd probíhat převážně v Praze na místech, kde se odehrávaly i skutečné události. Záběry z interiérů vzniknou i v barrandovských ateliérech. „Natáčení nebude jednoduché, je to dobovka, spousta prostředí, která už dnes vypadají jinak, historických rekvizit, aut, kostýmů,“ poznamenal Trojan. Premiéra filmu, který vzniká v koprodukci České televize, je naplánována na jaro příštího roku.

V dalších rolích se objeví Kateřina Winterová (jako Tomanova žena Pesla), Kristýna Boková (Tomanova sekretářka a milenka), Jaromír Dulava (ministr vnitra Václav Nosek) či Táňa Pauhofová (Tomanova sestra). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...