Jaká je a jaká byla? Havlovi chtějí mít z Lucerny národní kulturní památku

Přibyde pražský palác Lucerna mezi národní kulturní památky? Majitelé Ivan M. Havel a jeho žena Dagmar Havlová usilují o zapsání celého komplexu na ministerstvu kultury. Příslušný návrh už byl podán a po případném doporučení ministra kultury Daniela Hermana bude předložen ke schválení vládě.

Stavba už statusem kulturní památky disponuje, ráda by ale zvýšila památkovou ochranu na stupeň národní kulturní památka. Status by jí mimo jiné zajistil vyšší stupeň ochrany a zvýšil by šance získat některé dotace. „Věříme, že předložený návrh není samoúčelnou administrativní pomůckou, nýbrž přispěje k důslednějšímu chápání Lucerny jako připomínky našich společných dějinných osudů,“ řekl historik umění Michael Zachař. 

„Na provozu Lucerny by se prakticky nic nezměnilo, nadále by zůstala kulturním a společenským centrem,“ upřesnila Havlová. Podle Ivana M. Havla zachová Lucerna mnohotvárnou kulturní tvář od plesů a koncertů až po provoz kina, restaurace a kaváren.

Čajovna, bydlení i první jídelní automat

Palác Lucerna je mohutný komplex zdí, skla a kovu založený v letech 1907 až 1921 v centru pražské metropole. Vystavěl ho dědeček bývalého českého prezidenta Václav Havel. Secesní palác byl první pražskou železobetonovou budovou se zastřešenou a prosklenou pasáží, do té doby v Čechách nevídanou. Stavba probíhala ve třech fázích. 

Již v době otevření Paláce Lucerna si mnozí uvědomovali, o jak významný počin v kontextu širší lokality jde. Místo působilo jako magnet a přitahovalo podnikavé kreativní lidi, jejichž aktivity inspirovaly zase další příchozí.
Michael Zachař
Historik umění

Unikátní železobetonová konstrukce komplexu, do té doby používaná jen na průmyslové stavby, umožnila českému statikovi Stanislavu Bechyněmu umístit největší sál Lucerny tři patra pod zem. Havel tam chtěl vybudovat obrovské podzemní kluziště po vzoru Berlína. Místo toho nakonec vznikl společenský sál.

Lucerna vlastnila první pražský jídelní automat

Současné kino Lucerna původně sloužilo jako divadelní sál, kde byla dokonce uvedena opera Dalibor. Dodnes patří ke světovým unikátům, nedávno bylo např. zařazeno mezi šest nejpodivuhodnějších biografů na světě. Kromě zákoutí určených společenskému a kulturnímu životu sídlila na místě japonská čajovna Jokohoama, palác navíc nabízel i možnost bydlení. Zájemci mohli navštívit malířský a fotografický ateliér či celou řadu obchodů s uměleckými předměty nebo módou.  

  • V pasáži u kina visí provokativní socha Davida Černého zvaná Kůň z roku 1999. Představuje svatého Václava sedícího na břiše mrtvého oře. Manželka Ivana Havla Dagmar se s umělcem dohodla, že plastika bude v pasáži viset tak dlouho, dokud země Koruny české neobnoví konstituční monarchii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 11 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 12 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...