Praha - Dvě kulatá výročí v tomto měsíci připomínají dílo českého malíře a spisovatele Josefa Lady. Jeho často publikované i vystavované dílo je dobře zmapované, přesto se i půlstoletí po jeho smrti objevují nové obrazy. Mnoho se jich našlo i při přípravě současné výstavy v pražském Obecním domě.
„Nové obrazy objevujeme každoročně, jsou to často variace na známé motivy, ale třeba v odlišné kompozici,“ řekl umělcův vnuk a správce jeho díla Josef Lada. Mnoho takových děl pochází z doby druhé světové války, kdy Lada maloval pro obživu a svými obrazy platil. V rodinách svých majitelů pak byly desítky let, někteří je teprve nyní poskytli na současnou výstavu.
Její návštěvníci mohou být zvědaví na ještě nepublikovaná díla, ale většina jich jistě půjde „na jistotu“. Ladovy práce, zejména vesnické zimní výjevy plné pohody jsou tak známé a oblíbené, že i desítky let od svého vzniku znamenají pro mnohé symbol Vánoc.
Poetika Ladova díla oslovuje i obchodníky, kteří na nich staví i celé předvánoční kampaně. „Činí tak nepochybně proto, že se to lidem stále líbí. Je to nadčasové dílo a fakt, že i 50 let po jeho smrti je rozšířené, znamená, že dílo je kvalitní a unikátní,“ míní vnuk.
Zájem o dílo jeho dědečka je podle něj konstantní - ale vrcholí právě vždy před Vánocemi. Nebrání se jeho komerčnímu užití, jen sleduje, aby Lady „nebylo už moc“. Vedle známých pohlednic, hrnečků či triček jsou letošní novinkou adventní kalendáře. „Je to jedna z věcí, za které jsem rád. Vždycky jsem si myslel, že ladovský motiv by se na adventním kalendáři vyjímal dobře,“ říká Lada.
Zdánlivě jednoduchá ladovská kresba ale mnohé svádí i k tomu, aby až notoricky známé výjevy používali bez ohledu na autorská práva - ta patří Ladovu dědici ještě 20 let. Vyčíslit, kolik případů nelegálního užití se odehrává, lze podle Lady mladšího těžko. „Pokud se o tom člověk nedozví, nemůže vědět, jaký z toho dotyčný měl zisk,“ říká, ale dodává, že o většině případů se dozví. Pak se pokouší s firmou domluvit na zpětné legalizaci jejich počínání.
Hranice mezi nedovoleným užitím díla, na které se vztahuje autorský zákon, a tím, co „lze tolerovat“, je podle Lady někdy jen tenká. Je prý shovívavý třeba k případům, když si ve venkovské hospodě vymalují stěny postavami ze Švejka v co nejvěrnější podobě. „Nemá smysl tam přijít a požadovat, ať to okamžitě přemalují. Nakonec je to svým způsobem reklama,“ říká. Jiná otázka podle něj je, když si restauratér dá na tácky či sklenice originální kresby - to je užití originálu a musí se jednat s majitelem práv.
Některé případy končí až u soudu, jako třeba známý spor s vydavateli pohlednic z roku 2002. „Poskládali to z různých ladovských pohlednic, kompozice byla jiná, ale styl kresby a zpracování bylo velice podobné, podle autorského zákona 'zaměnitelné',“ říká Ladův vnuk.
Podmíněné tresty, které autoři pohlednic dostali, ale letos v říjnu Nejvyšší soud zrušil. Důvodem je právě to, že podle něj nebylo dostatečně prokázáno, zda se Ladou jen volně inspirovali, nebo jeho díla zcela okopírovali. Obvinění argumentují tím, že díla byla jen parafrází, tedy volným využitím Ladova námětu.
Ladovy kresby parafrázoval i držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého Tomáš Vaněk, když obrázky doplnil o další prvky - s erotickým obsahem. Kresby nastříkané na zdi byly podle Ladova dědice zneuctěním odkazu jeho předka a porušením autorského zákona a pořadatelé dali Vaňkova díla do konce výstavy zahalit.
Vaněk říká, že si spíše hrál s mýtem, který kolem osoby a díla Josefa Lady vznikl. Podle odborníků vznikl určitý precedens v českém umění. Postupy, kdy autoři nově interpretují či citují jiné tvůrce, existují v umění velmi dlouho a například postmoderní umění na přetváření a využívání již existujících děl stojí.
Podobné použití Ladova díla je však jen výjimečné. Častější jsou plagiáty uměleckých děl, Lada je spolu s Emilem Fillou, Jakubem Schikanederem, Toyen, Josefem Čapkem a Václavem Špálou těmi, jejichž díla jsou nejčastěji padělána, a padělky se dostávají i na aukční trh. Falza obecně český trh s uměním velmi poškozují, podle nejhorších odhadů odborníků tvoří až třetinu objemu trhu.
Ladova díla byla i předmětem jedné z nejznámějších tuzemských krádeží uměleckých děl. Zloději je před pěti lety odcizili z Ladova památníku v Hrusicích. Sedm děl se vrátilo, nezvěstný zůstává jeden obraz. Originály ale byly v muzeu nahrazeny kopiemi. I tato událost ale svědčí o stálém zájmu o Ladovo dílo a jeho vysoké ceně na trhu - obrazy na aukcích dosahují cen několika statisíců korun, zatím výjimečně se blíží i k milionu.
