Hudba skládaná obrazy

Litoměřice - V bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích začala retrospektivní výstava obrazů Luďka Jirouska. Jeho malby, jež jsou ovlivněny hudbou, doplňují výstavu Doteky hudby, která se nyní koná v hlavní budově Severočeské galerie výtvarného umění.

Výstava ukazuje Jirouskovy práce vzniklé v období od 80. let do jeho smrti. V barokním prostoru někdejšího jezuitského kostela je rozmístěno zhruba čtyřicet akrylových maleb. Podle kurátora výstavy a ředitele galerie Jana Štíbra patří Jirousek mezi „neobjevené a objevované autory“.

Nedá se prý říci, že by Jirousek ve svých obrazech převáděl hudbu na malířské plátno. „On vlastně těmi obrazy skládal hudbu,“ podotkl. Zejména v Jirouskových pozdních dílech se podle Štíbra harmonicky prolínají exaktní promyšlenost kompozice a emocionální bohatství a cit pro barvu.

Jirousek začal malovat, když v 80. letech těžce onemocněl. „Protože miloval hudbu, pokoušel se ji realizovat malbou,“ uvedl kurátor. Jirouskova práce byla nejdříve prezentována ve Spojených státech, jedna výstava ji představila i v Česku.

Výstava v jezuitském kostele, nazvaná Hudba všech ročních období, potrvá do 6. října. Doteky hudby v Severočeské galerii končí 22. září. Reflektuje tvorbu výtvarníků ze 60. let 20. století, kdy se vnímaly různé zajímavé vazby mezi výtvarným uměním a dalšími příbuznými uměleckými disciplínami. A připomíná také současné autory. K vidění jsou díla Milana Grygara, Jitky Válové, Běly Kolářové nebo Františka Skály.

Luděk Jirousek (1925-1999) se kreslení a malování věnoval od malička, ve svém povolání se ale rozhodl pro vědeckou dráhu. V roce 1948 získal doktorát na přírodovědecké fakultě. Zaměřil se na problematiku štítné žlázy a na látky škodlivé její správné činnosti. Dílčí objevy v jeho bádání vzbudily zájem v zahraničí, a tak v roce 1965 odjel do Spojených států amerických. Do Československa se už nevrátil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 13 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 18 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 23 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...