Náhled do stavební historie, kosterní pozůstatky nebo stopy po uložení relikviáře svatého Maura přinesl archeologický průzkum kaple Navštívení Panny Marie na hradě Bečov. Vzácný relikviář byl v kapli objeven roku 1985. Teprve letošní průzkum však důkladně prověřil historii kaple. Relikviář je po korunovačních klenotech asi nejcennější movitou památkou v Česku, je vystaven na blízkém zámku Bečov.
Hrad Bečov skrýval kromě relikviáře svatého Maura také středověký hrob
Události: Hrad Bečov skrýval středověký hrob (zdroj: ČT24)
Kapli bečovského hradu archeologové důkladně prozkoumali poprvé od roku 1985. Tehdy, na začátku listopadu, tady kriminalisté našli poklad. Na záběrech z té doby je vidět, jak vytahují polorozpadlou dřevěnou truhlu, zdobenou zlaceným stříbrem a mědí a dvěma sty drahými kameny. Později se ukázalo, že jde o relikviář svatého Maura, unikát, jehož význam odborníci srovnávají s korunovačními klenoty.
Jediné vhodné místo
Nyní odborníci místo vzácného nálezu opět prozkoumali. Hlínu v kapli prosévali sítem po centimetrech. Objevili díky tomu další ozdobné, zlacené části relikviáře, které před více než třiceti lety kriminalistům unikly. Vzácnou truhlu sem uložili poslední majitelé hradu, rodina Beaufortů, která z Bečova po válce prchala kvůli spolupráci s nacisty.
Současný průzkum ukázal, že majitelé kapli dokonale znali. Relikviář byl zakopán na jediném vhodném místě, kam se kvůli skalnímu podkladu vůbec vešel. „Místo, které původní majitelé zvolili pro úkryt relikviáře, bylo jediné možné,“ říká kastelán hradu Tomáš Wizovský.
Hrob bez lebek
Podlaha ukrývala také středověký hrob. Mezi kosterními pozůstatky ze 14. století ale chybějí lebky, což archeology překvapilo. Nemohou kvůli tomu určit přesný počet pohřbených. I když se podle prestižního místa uložení dá usuzovat na to, že šlo o vysoce postavené osoby, průzkum zjistil, že ostatky byly přeneseny a uloženy podruhé. „Dedukujeme z řady nepřímých důkazů, které se doplňují, že se jedná o šlechtický rod pánů z Oseka a Rýzmburka, to znamená stavitelů hradu,“ uvedl vedoucí výzkumu Filip Prekop.
Výzkum dále zjistil, že před kaplí byla stavba takzvaným donjonem, obdélníkovou věží, zřejmě obytnou. Byla založena z větší části na tvrdé skále a zbytek byl vytvořen masivním předzákladem. Teprve později, zřejmě v druhé polovině 14. století, se stavba změnila na kapli. Její podlahu tvořily čtvercové, ručně mačkané dlaždice. Dnešní, už silně poškozená dřevěná podlaha pak pochází zřejmě až z druhé poloviny 19. století.
Vedoucí průzkumu Filip Prekop
Průzkumem kaple skončila podle kastelána hradu a zámku Bečov Tomáše Wizovského série odborných průzkumů před rekonstrukcí hradu. Ta bude prováděna podle projektu Příkladná obnova hradu Bečov, který získal prestižní ocenění Europa Nostra, s pečlivým ohledem na zachování původních technologií. Po roce 2019 by mohl opravený hrad sloužit jako edukační centrum vývoje stavitelství ve středověku.