Památku srovnatelnou s korunovačními klenoty objevili před třiceti lety v Bečově nad Teplou

Přesně před třiceti lety – 5. listopadu 1985 – objevili v Bečově nad Teplou unikát, jehož význam odborníci srovnávají s korunovačními klenoty. Relikviář svatého Maura ze 13. století byl ukrytý pod podlahou kaple tamního zámku. Objevili ho přitom nikoli památkáři nebo archeologové, ale kriminalisti.

Policie začala prohledávat celý bečovský areál 4. listopadu 1985 a už o den později slavila úspěch – relikviář ze 13. století objevili v zásypu hradní kaple. 

Na stopu díla uvedl československé orgány o rok dříve americký obchodník žijící v Německu Danny Douglas, který nabídl čtvrt milionu dolarů za povolení vyvézt ze země blíže neoznačený ukrytý předmět, o kterém nemají příslušné úřady ani tušení.

„Když jsme se ptali, jestli bude potřebovat bagr, potápěče nebo jeřáb, řekl, že ne. Rozpažil pouze ruce a tím nám udal rozměry," řekl v roce 2010 České televizi kriminalista bývalé Federální kriminální ústředny František Maryška, který tým vedl.

  • Národní kulturní památka
  • Relikviář svatého Maura je po korunovačních klenotech považován za druhou nejcennější památku České republiky a za vůbec nejvýznamnější románskou klenotnickou památku uloženou na českém území. Relikviář byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Pátrání po neznámé věci, při kterém tým kriminalistů vycházel jen z neurčitých Američanových zmínek, dlouho nevedlo k výsledku. Až koncem roku 1985 se policie dovtípila, že obchodníkovi jde o středověký relikviář svatého Maura, který zmizel koncem druhé světové války.

„Tehdy jsme byli požádáni, abychom identifikovali nějakou věc, která má být prodána do zahraničí, přičemž jsme nevěděli, oč se jedná,“ popsal v roce 2010 Maryška. 

K tomu, že by neznámá věc mohla být v Bečově nad Teplou, zavedla kriminalisty řada drobných indicií. Zahraniční zájemce například nejprve uvedl, že se objekt nachází asi 150 km od Norimberka, což označilo západní Čechy. Další indicií bylo, že podle něj měla být věc v původním stavu.

„O konkrétní podobě věci, kterou jsme hledali, jsme se dozvěděli asi deset dní před samotným nálezem,“ přiblížil v roce 2010 Maryška. Tento kriminalista se bohužel 30. výročí objevení relikviáře nedočkal. Zemřel náhle na konci loňského roku.

Vznik a historie relikviáře před rokem 1945

Relikviář sv. Maura byl vyroben na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes (nachází se na území dnešní Belgie). Tento klášter získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši. Právě pro uložení těchto ostatků byl relikviář zhotoven.

Svatý Maur podle dobových pramenů zemřel mučednickou smrtí 22. srpna. Nikdo ale neví, ve kterém to bylo roce. Převor kláštera v Teplé Ján Augustin Kováčik upřesňuje, že svatý Maur žil pravděpodobně ve 3. století.

Relikviář sv. Maura
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Po Velké francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen. Relikviář se ocitl, dle archivních dokladů, v sakristii spřáteleného farního kostela mezi starým nábytkem. Byl částečně poškozen a od církevní rady jej odkoupil roku 1838 tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin.

Svým nákladem jej nechal zhruba v polovině 19. století opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a roku 1889 jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou.

Během druhé světové války Beaufortové kolaborovali s nacisty. Po vydání tzv. Benešových dekretů museli opustit republiku. Relikviář byl před jejich útěkem ze země uschován do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie.

Restaurování relikviáře

Vlhká zem pod podlahou kaple, kde byl relikviář 40 let ukrytý, památku velmi poničila. Po vyzvednutí chátral relikviář v trezoru národní banky. Restaurátorské práce mohly naplno začít až v roce 1991 po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů.

Náročného a zdlouhavého procesu restaurování se ujal Státní úřad památkové péče. Své postupy restaurátoři konzultovali s restaurátory z německých Cách. Bylo však nutné osvojit si dávno zapomenuté zlatnické techniky a vyvinout nové restaurátorské postupy.

Restaurátorské práce trvaly dlouhých 11 let. Relikviář byl rozebrán, očištěn, vzácné kameny vyjmuty a očištěny, poškozené sošky a reliéfy očištěny a pracně opraveny. Bylo nutné vyrobit nové jádro, protože původní se již nedalo použít. Relikviář byl kompletně zrestaurován roku 2002.

„Těch dílů byly 3 tisíce, my jsme sami nevěděli, do čeho jdeme. Nakonec se ukázalo, že to byla jedna z nejnáročnějších restaurátorských prací,“ vzpomínal v roce 2010 restaurátor relikviáře Andrej Šembera. Záchrana památky a zabezpečení v expozici přišlo na 12 milionů korun.

Návrat na zámek v Bečově nad Teplou v roce 2002

Na zámek v Bečově se památka vrátila až v roce 2002 a od té doby je relikviář jedním z největších lákadel Karlovarského kraje. Každý rok si ho prohlédne přes padesát tisíc lidí. Profitují z něj tak i místní podnikatelé. 

Podle průvodkyně Elišky Míkové pociťují návštěvníci u relikviáře úžas i dojetí. „Když od něj odcházejí, jsou klidní a vyrovnaní a myslím, že právě to je kouzlo relikviáře svatého Maura," konstatovala letos v srpnu.

Bečovský zámek až do jara nabízí mimořádné prohlídky relikviáře. Do konce listopadu je k vidění i speciální výstava v karlovarské krajské knihovně. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Z Bečova památku už dvakrát převáželi na výstavu na Pražský hrad. Transport pokaždé provázela mimořádně přísná bezpečnostní opatření - zajišťovala ho policejní jednotka URNA.

Jak říká kastelán Tomáš Wizovský, po dvou úspěšných výstavách v Praze se už žádná další expozice mimo areál Bečova neplánuje. Přesto relikviář ještě jedno stěhování čeká. Za dva roky ho přenesou ze zámku do Pluhovských domů vedle hradu. V tamní trezorové místnosti bude vystaven už natrvalo.

  • Základem románské památky je dřevěná truhla, ručně zdobená zlaceným stříbrem a mědí a posázená dvěma sty drahých kamenů. Její hodnota se nedá vyčíslit. Kastelán Bečova Tomáš Wizovský nicméně připomíná, že pro pojišťovací účely byla stanovena hodnota na půl miliardy korun.
  • Nejvzácnější je na relikviáři plastická výzdoba – románský umělec vytvaroval dvanáct apoštolů ze stříbrného plechu, který je tenký jen 0,3 milimetru.
  • Relikviář sv. Maura se řadí do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů. Uvnitř se nachází kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 na 42 cm a je 65 cm vysoký. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým, ořechovým. Dekorace relikviáře tvoří soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily.

Návštěva Dannyho Douglase v Bečově v roce 2012

Objevitel relikviáře svatého Maura, americký obchodník Danny Douglas, v roce 2012 navštívil Bečov nad Teplou. Vzpomínal tehdy, jak v roce 1985 vyjednával s Československem. V roce 1984 ho syn původního majitele seznámil s tím, kam rodina poklad po válce ukryla. Douglase pak požádal o spolupráci. „Myslel si, že se nebudu bát jednat s českou vládou,“ řekl Douglas.

Schůzek se ale účastnili i kriminalisté, kteří měli vypátrat neznámý předmět dřív, než ho stát vydá původnímu majiteli.

Douglas považuje za největší chybu, že smlouvu o vydání chtěl podepsat v Karlových Varech, a tím kriminalisty přivedl na stopu. Z tajných policistů měl strach. „Bál jsem se jen okamžiku, kdy to najdeme. Když jsme se ocitli v bodě: „Musíme tam jít, musíte být s námi“, nevěřil jsem jim,“ řekl v roce 2012.

Douglase dodnes mrzí, že mu za pomoc při nalezení relikviáře oficiálně za Českou republiku nikdo nepoděkoval. „Nemůžu přijmout názor, že jsem nehrál v objevu žádnou roli. Nemyslím si, že to je fér,“ dodal v roce 2012 Douglas.