Společenství vlastníků režiséra Jiřího Havelky míří za hranice. V tuzemsku šlo nejdřív o úspěšné divadelní představení, pak i o film oceněný kromě jiného třemi Českými lvy. Varšavský Ochteatr hru uvádí jako první premiéru po pauze vynucené koronavirem.
Jiný kraj, jiný mrav. Pokud jde o schůze společenství vlastníků, přísloví v česko-polském srovnání neplatí.
„Četla jsem to a hned jsem zavolala manželovi, který je také herec, a říkám mu, že hra je jak vystřižená ze schůze našeho SVJ,“ radovala se při čtení scénáře Agnieszka Więdłochová, herečka, která získala roli paní Zahrádkové, jež v tuzemské verzi předsedá schůzi majitelů bytů.
„Přiznávám, měla jsem velmi podobnou zkušenost,“ připustila také herečka Izabela Dąbrowská, která zase hraje paní Roubíčkovou dohlížející na správné postupy.
Polská adaptace je méně komorní a chybí jí také jeden ze symbolů představení – zasedací stůl. Představení je zpráva o lidech, kteří jsou si blízko, a přesto nekonečně daleko, a kteří si nedokáží naslouchat. Obraz rozdělené, rozhádané společnosti. V Polsku tak může dílo rezonovat, jak ukázaly i výsledky nedělních prezidentských voleb.
„Ten text byl každým dnem aktuálnější, bohužel, a taky přitažlivější, naštěstí,“ uvedla režisérka Krystyna Jandová.
Přes hořký tón nechybí humor
Právě díky mísení tragického a komického mají Poláci českou kulturu rádi. A tak jí i rozumějí. „Někdy jsme trochu smutní, že nemáme takový smysl pro humor jako Češi,“ podotkl herec Grzegorz Warchoł, který se ujímá postavy pana Kubáta ztvárněného v českém filmu Jiřím Lábusem.
Na polských jevištích má česká dramatika pevné místo. Nejen ta současná. Naposledy uvedla jedna z předních scén metropole adaptaci trojice Havlových jednoaktovek Protest, Vernisáž a Audience.
