Hobit: Šmakova dračí poušť – tolkienovská sága akceleruje

Stalo se ve Středozemi, nějakých šedesát let předtím, nežli Frodo Pytlík, malý hobit s velkým srdcem (což je u hobitů vrozená vada), se svými kámoši ze Společenstva Prstenu vyrazil na svoji fantasy road movie, rozdat si to se Sauronem. Dávno předtím ale zpruzení trpaslíci, v čele s následníkem trůnu Thorinem, chtěli získat zpátky svůj domov pod horou. Stačí jen vykostit draka Šmaka, který se nechutně peleší v jejich zlatém pokladu a získat zpátky čirý diamant Arcikam, jenž obnoví slávu jejich království Ereboru. Neočekávaná cesta pokračuje, prequel nabírá tempo!

Sešli se v Hůrce za hranicemi Kraje, v putyce U Skákavého poníka. Ptáte se kdo? No přece vůdce trpaslíků Thorin Pavéza a čaroděj Gandalf Šedý, který ví o jednom šikovném hobitovi, jenž by možná dokázal Šmakovi posvátný trpasličí šutr šlohnout. Jmenuje se Pytlík, Bilbo Pytlík, a je z rodu těch, kteří dokáží zlověstnému zlu do jeho rejdů hodit tuhé hobití vidle. V prvním dílu Hobita byl ještě trochu vydřený z toho, jak mu Gandalf udělal díru do hlavy a šoupnul ho jako obratného lupiče ke třinácti nabuzeným trpaslíkům, aby jim pomohl získat jejich ukradený svět. Teď už má ale ledacos za sebou, z téhle mise nemá žádné hobití bobky, a když je třeba, dokáže pořádně zabrat a přitlačit na pilu. A protože se okolo zmiňované knajpy hned v úvodních záběrech a zimomřivém dešti potloukal i slušně zamaskovaný režisér Peter Jackson (pohlídejte si to!), pište si, že zbytek téhle sestavy do nepohody nebude daleko…

A tak se, ve stylu „my to dáme, my na to máme!“, vydává třináct ke všemu odhodlaných trpaslíků, jeden fikaný hobit, který to nikdy nevzdává, a jeden spřátelený čaroděj, jenž se záhy trhne, aby alespoň přibrzdil zlo, které pořád sílí, na pokračování velké, dobrodružné cesty magickou Středozemí. Tvůrci dělali, co mohli, aby poměrně útlou literární předlohu dotáhli i v této druhé části do standardně opulentní stopáže, která nemá daleko ke třem hodinám, a to jednak skrze využití dodatků, které Tolkien připojil na závěr Pána prstenů, ale také řadou přidaných pasáží, jež zplodila jejich kreativita, ale autor originálu by se v nich příliš nepoznával. Zatímco jedničce byla mnohými vytýkána doslovnost a přílišný respekt k originálu, dvojka jde (vlastně musí jít) hodně již svojí vlastní cestou.

Hobit: Šmakova dračí poušť
Zdroj: ČT24/Warner Bros.

Na rozdíl od košaté literární předlohy Pána prstenů tady totiž není odkud brát, a tak je třeba nastavovat! To sice může popudit tolkienovské fundamentalisty, kteří přídavky do Mistrova textu určitě nemusí, ale my, kteří máme rádi magické kouzlo jeho spektakulárního, barvitého světa, jak ho pro nás vykouzlil Peter Jackson, se nebudeme zlobit, že nám místo jednoho nadupaného solitéru opět nabídl (byť tentokrát lehce naředěnou) trilogii. Osudný Durinův den se blíží, po jejich krvi prahnoucí lovci z říše skřetů, kteří jsou ještě odpornější, než kdykoli před tím (a to je co říci), jim smrdutě dýchají na záda a pod lavinou zlata na ně v Osamělé hoře čeká trpělivě hrozivý drak Šmak, který ví, že přijdou!

Prostřední část trilogie je z definice specifická tím, že má ulehčenou situaci, neboť má na co bezprostředně navazovat, a problematická tím, že musí více či méně brutálně přetrhnout vyprávění ve chvíli, kdy je navozeno napětí a zvědavost, co bude následovat. A Hobit: Šmakova dračí poušť téhle charakteristice zcela odpovídá. Začíná téměř přesně tam, kde jsme předtím skončili, a je nám usápnut v okamžiku, kdy se schyluje k dalšímu masakru, který slibuje, že se za rok touhle dobou budeme mít zase na co dívat. Ale ne, že by tentokrát nebylo.

Jackson, který se v téhle dvojce nemusí párat s dlouhými úvody a vysvětlováním, kdo, s kým, proti komu a proč, jde rovnou na věc a do těla a válcuje své diváky hned od začátku nadupanou spektakulárností (pod níž jsou podepsáni oskaroví kouzelníci vizuálních efektů z Weta Digital). Znovu tak prožijeme návrat do barvité Středozemně, vyhoupneme se s spolu s Bilbem nad vrcholky stromů temného hvozdu a v úžasné (zřejmě nejvýživnější) akční scéně, nabité gagy a údernými nápady, se budeme, spolu s vydřenými trpaslíky, řítit v sudech peřejemi ve skalních soutěskách, po jejichž hřebenech se za nimi valí komando skřetů, jehož počet mečem i lukem razantně snižuje Legolas se spanilou elfí kapitánkou Tauriel.

Opravdu, je téměř pořád na co se dívat (byť je zřejmé, že stošedesátiminutová stopáž musí mít i své time outy - a taky že je má) a to je v záloze ještě ohnivé setkání Gandalfa se Sauronem a hlavně ta chvíle, na kterou se všichni těšili, když Bilbo, brodící se zlatem kdesi v nitru Osamělé hory, zahlédne pod příkrovem zlatých spoust probouzející se Šmakovo dračí oko. Na to, že tenhle určitě poctivě vyvedený netvor měl představovat vrchol dvojky a několik let na něm pracovala armáda animátorů, jsem ale od téhle potvory čekal ještě o malinko víc a to spíše v bizarním (či odlehčujícím) detailu nežli celkovém designu, který působí skvěle. Navzdory tomu a faktu, že se vlastní příběh zas až tolik neposune a my s touhle partou ujdeme jen další (a vlastně nevelkou) část jejich cesty, je na co se dívat, co prožívat a komu držet palce.

V tomto ohledu nad brzo vysmahnuvším Gandalfem, poněkud odtažitými a ještě ne zcela přátelskými elfy, zaťatou partou trpaslíků včetně uhrančivého Thorina i zachmnuřeným lučištníkem Bardem z jezerního města (jehož chvíle s černým šípem nepochybně ještě přijde) jednoznačně vítězí klíčová figura odvážného a chytrého Bilbo Pytlíka, který v podání přizpůsobivého Martina Freemana předvádí nejvrstevnatější herecký výkon. Ian McKellen totiž „jen“ velebně rozsévá očekávanou gandalfovskou auru, Orlando Bloom lehce přehrává svoji bojovou eleganci (což je pro elfy z královského rodu zřejmě příznačné), trpaslíci hrají disciplinovaně svoji šarži, Stephen Fry je jako starosta Jezerního města až příliš proradný a lučištník Luke Evans ještě ne zcela čitelný.

A tak něco nového (byť od Tolkiena nepřevzatého) vnesla do projektu přidaná postava sympatické obyčejné lesní elfky Evangeliny Lillyové, jejíž (věřme, že pouze romantická) záliba v nadměrečných trpaslících ale do celkového kontextu vskutku moc nezapadá a také, kromě natažení stopáže, nikam nevede. V této společnosti, do níž je zapotřebí započítat i uhrančivý hlas Benedicta Cumberbatche, jímž promlouvá temný Nekromant a hlavně poměrně ukecaný drak Šmak, je tak Martin Freeman nejživotnější postavou, vyjadřující nejbohatší nabídku nálad, prožitků a pocitů.

Hobit: Šmakova dračí poušť / Martin Freeman
Zdroj: ČT24/Warner Bros.

Vyzkoušený, smíšený scenáristický tým ve složení Fran Walshová, Phillippa Boyensová a Petr Jackson, který tentokrát ještě rozšířil Guillermo del Toro, dodává téhle dvojce větší dynamiku, tempo, spád i spektakulárnost, což poněkud chybělo v rozjezdové jedničce. Ale je tu také více hrozivé temnoty a zlověstnosti, které Jackson ještě umocnil svojí perfekcionistickou režií a oscarový Howard Shore zručně podmaloval téměř permanentně hřmícím i emocionálním soundtrackem, nahraným novozélandským symfonickým orchestrem a protkávaným sborovými party chorálového sboru London Voices. A když vás tenhle akord zatlačí do sedadel, přijde odlehčující replika typu „Tatínku, proč nám lezou trpaslíci ze záchodu?“, která vám umožní se znovu v klidu srovnat a nadechnout s rizikem, že sugestibilnější diváci se budou na toaletách nadále chovat, řekněme, poněkud obezřetněji.

Řekl bych, že dvojka se odpoutala od vlažnější jedničky (která tak trochu žila z reminiscence na nepřekonatelného Pána prstenů) a Tolkien, navzdory jeho odvážnému naporcování do (v tomto případě) poněkud natažené trilogie, která může místy navozovat i mírný pocit odtažité nudy, dostal v zásadě, co jeho jest. A s ním i my, jeho vděční diváci. Jen tohle čekání na další lahůdku jde trochu na nervy. „Co jsme to udělali?“ povzdechne odevzdaně Bilbo, když nad ním proletí již zcela probuzený a parádně nabuzený Šmak, který bere přímý kurz na nic netušící Jezerní město. A pak Peter Jackson nesmlouvavě zatáhne zatmívačku a nechá nás rafinovaně vycukat do příštích Vánoc.

THE HOBIT: THE DESOLATION OF SMAUG / HOBIT: ŠMAKOVA DRAČÍ POUŠŤ. USA/Nový Zéland 2013, 161 min., české titulky, přístupný, 2D/3D/HFR3D/AIMAX. Režie: Peter Jackson. Scénář: Fran Walshová, Philippa Boyensová, Peter Jackson, Guillermo del Toro. Kamera: Andrew Lesnie. Hudba: Howard Shore. Hrají: Martin Freeman (Bilbo Pytlík), Richard Armitage (Thorin Pavéza), Ian McKellen (Gandalf Šedý), Orlando Bloom (Legolas), Evangeline Lillyová (Tauriel), Luke Evans (Bard), Aidan Turner (Kili), Sylvester McCoy (Radagast Hnědý), Stephen Fry (starosta Jezerního města), Lee Pace (Thranduil), Manu Bennett (Azog Znesvětitel), Mikael Persbrandt (Medděd), Cate Blanchettová (Galadriel), Benedict Cumberbatch (Šmak/Nekromant, hlas). V kinech od 12. prosince 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
před 5 hhodinami

Michal Prokop a James Cole s Ideou mají po dvou cenách Anděl

Patnáct kategorií cen Anděl za rok 2025 zná své vítěze. Nejlepší loňské album natočil sólový interpret roku Michal Prokop s kapelou Framus Five. Po dvou cenách si za společný projekt odnesli také rappeři James Cole a Idea. Sólovou interpretkou je Klára Vytisková, kapelou Mňága a Žďorp. K významným osobnostem v síni slávy se připojila Lenka Filipová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Baron Prášil v Laterně magice vypráví beze slov i Zemana

Baron Prášil ožívá na jevišti. Klasický příběh o síle představivosti, který je známý především díky filmu Karla Zemana, nastudovala Laterna magika v Praze jako multimediální inscenaci.
včera v 10:04

K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.
10. 4. 2026

Buckinghamský palác vystavuje oblečení královny Alžběty II.

Královská galerie Buckinghamského paláce v pátek zahájila výstavu zachycující život zesnulé královny Alžběty II. prostřednictvím jejího stylu a oblečení. Mezi přibližně třemi sty kusy vystavených předmětů jsou Alžbětiny šaty, doplňky či návrhy oblečení, nechybí ani pláštěnka, kterou se chránila před proslulým britským proměnlivým počasím, píše agentura AP. Británie se tak připravuje na oslavy stého výročí narození bývalé královny, které připadá na 21. dubna.
10. 4. 2026

Autorka bestselleru Pomocnice odhalila svou totožnost

Spisovatelka Freida McFaddenová prorazila před čtyřmi lety díky thrilleru Pomocnice, který neunikl ani českým příznivcům knižního napětí. I když jí popularita nedovolila zůstat úplně v ústraní, na veřejnosti dosud vystupovala pod pseudonymem a s parukou. Svou totožnost odhalila až nyní listu USA Today.
10. 4. 2026

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
9. 4. 2026

V Mexiku se přou o díla Fridy Kahlo. Pocházejí ze sbírky české emigrantky

V Mexiku se vedou spory o spravování děl Fridy Kahlo, jedné z nejzajímavějších postav světového malířství. Sbírka, z níž pochází, nese i českou stopu. Kulturní veřejnost se ozvala proti plánům vystavit obrazy ve Španělsku. Postrádá totiž garanci, že se ze zahraničí vrátí.
9. 4. 2026
Načítání...