Venkovní výstava v pražské ulici Na Příkopě ukazuje příklady cenzury a manipulace s fotografiemi ve dvacátém století. Instalaci Nežádoucí okamžiky připravila ze svého archivu Česká tisková kancelář. Lidé si mohou prohlédnout nezveřejňované snímky legionářů, emigrantů i prezidentů.
Havel u snídaně, Mandlová ve vězení. Výstava netají nežádoucí okamžiky
„K výstavě nás inspirovala dnešní doba, kdy je celá řada fake news a dalších nepravdivých informací, včetně manipulovaných fotografií,“ uvedl šéfredaktor fotobanky ČTK Petr Mlch. Prezentace Nežádoucích okamžiků ale zabírá období od roku 1918 do roku 1990, tedy od vzniku Československa až téměř po jeho rozpad.
K nejstarším nezveřejněným fotografiím patří snímky československých legionářů nebo záběry ze života lidí před druhou světovou válkou a za protektorátu. Z poválečné doby je jedním z příkladů manipulace fotka Adiny Mandlové na dvoře pankrácké věznice, kde byla slavná herečka vězněna pro podezření z kolaborace. Snímek vznikl na objednávku tehdejšího ministerstva vnitra. „Měla pravděpodobně ilustrovat, že se jí nevede tak špatně, i když je ve vězení,“ podotýká Mlch.
Lidé mizeli i přibývali
Retušování skutečnosti za vlády komunistů dokládají mimo jiné dva snímky tehdejších prezidentů. Zatímco z originální fotky Klementa Gottwalda při projevu z února 1948 později zmizely dvě nežádoucí postavy, k Antonínu Zápotockému zase retušéři lidi přidali. Ve skutečnosti ho totiž na nádvoří Pražského hradu přišlo po zvolení pozdravit málo příznivců.
Nežádoucí snímky z té doby jsou v archivu ČTK uloženy v dobových obálkách s poznámkami. „Jednou ze značek byla takzvaná červená klauzura, která zakazovala publikaci. Do ní přešly třeba fotografie Stalina po pádu stalinského kultu,“ doplnil Mlch.
Nežádoucí emigranti
Z očí veřejnosti musely zmizet i další známé osobnosti – poté, co samy zmizely z republiky. Noviny se vyhýbaly otištění fotografie Miloše Formana při přebírání cen Oscar nebo tenistky Martiny Navrátilové, pořízené, když v roce 1986 navštívila v Československu rodiče. „ČTK už tenkrát spolupracovala se zahraničními agenturami, takže ten snímek poskytla pro publikaci v zahraničí,“ prozradil Petr Mlch.
V archivu chvíli ležela také jedna z fotografií Václava Havla z roku 1990. Redakci ČTK o její ponechání v šuplíku požádala Olga Havlová s tím, že neučesaný snídající prezident na snímku nevypadá zrovna moc státnicky.
Havlovu fotografii, stejně jako další zmíněné, si zájemci mohou prohlédnout do 14. února. Výstava je putovní, vernisáž měla v Uherském Hradišti, poté si ji bylo možné projít v Olomouci a Brně.