Havel u snídaně, Mandlová ve vězení. Výstava netají nežádoucí okamžiky

3 minuty
Venkovní výstava ukazuje nežádoucí fotografie
Zdroj: ČT24

Venkovní výstava v pražské ulici Na Příkopě ukazuje příklady cenzury a manipulace s fotografiemi ve dvacátém století. Instalaci Nežádoucí okamžiky připravila ze svého archivu Česká tisková kancelář. Lidé si mohou prohlédnout nezveřejňované snímky legionářů, emigrantů i prezidentů.

„K výstavě nás inspirovala dnešní doba, kdy je celá řada fake news a dalších nepravdivých informací, včetně manipulovaných fotografií,“ uvedl šéfredaktor fotobanky ČTK Petr Mlch. Prezentace Nežádoucích okamžiků ale zabírá období od roku 1918 do roku 1990, tedy od vzniku Československa až téměř po jeho rozpad. 

K nejstarším nezveřejněným fotografiím patří snímky československých legionářů nebo záběry ze života lidí před druhou světovou válkou a za protektorátu. Z poválečné doby je jedním z příkladů manipulace fotka Adiny Mandlové na dvoře pankrácké věznice, kde byla slavná herečka vězněna pro podezření z kolaborace. Snímek vznikl na objednávku tehdejšího ministerstva vnitra. „Měla pravděpodobně ilustrovat, že se jí nevede tak špatně, i když je ve vězení,“ podotýká Mlch.

Lidé mizeli i přibývali

Retušování skutečnosti za vlády komunistů dokládají mimo jiné dva snímky tehdejších prezidentů. Zatímco z originální fotky Klementa Gottwalda při projevu z února 1948 později zmizely dvě nežádoucí postavy, k Antonínu Zápotockému zase retušéři lidi přidali. Ve skutečnosti ho totiž na nádvoří Pražského hradu přišlo po zvolení pozdravit málo příznivců.

Nežádoucí snímky z té doby jsou v archivu ČTK uloženy v dobových obálkách s poznámkami. „Jednou ze značek byla takzvaná červená klauzura, která zakazovala publikaci. Do ní přešly třeba fotografie Stalina po pádu stalinského kultu,“ doplnil Mlch.

Nežádoucí emigranti

Z očí veřejnosti musely zmizet i další známé osobnosti – poté, co samy zmizely z republiky. Noviny se vyhýbaly otištění fotografie Miloše Formana při přebírání cen Oscar nebo tenistky Martiny Navrátilové, pořízené, když v roce 1986 navštívila v Československu rodiče. „ČTK už tenkrát spolupracovala se zahraničními agenturami, takže ten snímek poskytla pro publikaci v zahraničí,“ prozradil Petr Mlch.

Výstava Nežádoucí okamžiky v Praze
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

V archivu chvíli ležela také jedna z fotografií Václava Havla z roku 1990. Redakci ČTK o její ponechání v šuplíku požádala Olga Havlová s tím, že neučesaný snídající prezident na snímku nevypadá zrovna moc státnicky. 

Havlovu fotografii, stejně jako další zmíněné, si zájemci mohou prohlédnout do 14. února. Výstava je putovní, vernisáž měla v Uherském Hradišti, poté si ji bylo možné projít v Olomouci a Brně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 19 mminutami

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
před 2 hhodinami

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
před 11 hhodinami

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...