Gary Oldman jako Churchill prožívá Nejtemnější hodinu

Nahrávám video

Nový britský snímek Nejtemnější hodina se vrací do počátečních let druhé světové války – k těžkému rozhodování premiéra Winstona Churchilla. V slavného politika se díky filmovým maskérům téměř dokonale proměnil herec Gary Oldman.

Děj filmu se soustředí na několik turbulentních týdnů na jaře roku 1940, během nichž čerstvě jmenovaný ministerský předseda Churchill rozhoduje o budoucnosti Evropy. Musí rozhodnout, jak se postavit nacistickému Německu, jehož vojska postupují západní Evropou a přibližují se k britským ostrovům. Snímek končí jeho slavným projevem, který definitivně přesvědčil britský parlament o tom, že se s Hitlerem smlouvat nebude.

Režisér Joe Wright do hlavní role obsadil Garyho Oldmana, kterého jde jen stěží poznat díky mistrovské práci uměleckého maskéra Kazuhira Tsujiho. Vizuální přeměna pomohla prý Oldmanovi více se do britského premiéra vžít.

Můj make-up trval každý den 2 hodiny a 45 minut. Během té doby jsem měl pocit, že duch Churchilla stojí za mými zády. Oblečení a vše ostatní bylo tak detailní, že díky tomu jsem se do role mohl úplně ponořit.
Gary Oldman

Obsazení Oldmana bral režisér jako záruku diváckého zájmu. „Po přečtení scénáře jsem se sám sebe ptal, zda bych šel do kina na film o Churchillovi. Vlastně jsem si nebyl vůbec jistý. Ale pak padlo jméno herce Garyho Oldmana a bylo mi jasné, že na něj bych určitě do kina šel,“ přiznává.

Wright se netají tím, že romantizuje pohled na milovníka doutníků a jednu z nejvýraznějších osobností světové politiky dvacátého století, který neustoupil ani v nejtemnější hodinu. I díky tomu se o Oldmanovi mluví jako o budoucím držiteli Oscara. Diváci se o jeho oscarovém výkonu mohou přesvědčit 11. ledna, kdy film vstoupí do kin, včetně těch českých.

Churchilla přitom Britům připomněl letos už film Jonathana Teplitzkého. Premiér v podání Briana Coxe v něm řešil plánované vylodění v Normandii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...