Francouz, ale náš. Kupkovy obrazy jsou v Národní galerii pěkně po kupě

Sto pláten a dalších sto padesát prací na papíře provádí výtvarným životem Františka Kupky. Retrospektivní výstavu významného českého malíře, spojeného také s Francií, představuje Národní galerie v Praze po téměř třiceti letech. Do Valdštejnské jízdárny se instalace přestěhovala z Paříže.

František Kupka patří v současnosti k aukčním rekordmanům mezi českými umělci. Například jeho obraz Tvar modré se před šesti lety vydražil za více než 55 milionů korun. Nyní si ho mohou prohlédnout návštěvníci výstavy, stejně jako Amorfu – Dvojbarevnou fugu, jejímž vystavením na Podzimním salonu v Paříži v roce 1912 Kupka poprvé veřejnosti představil abstraktní malířství. 

Nebyl ale jen autorem velkých pláten. „V Paříži se proslavil především jako satirický kreslíř, kreslil pro různé časopisy,“ připomíná kurátorka Anna Pravdová. Rodák z Opočna se do Francie dostal ještě coby student, strávil tam nakonec převážnou část života.

Anarchista, který myslí na svou zemi

V roce 1914 narukoval do francouzské cizinecké legie, jejíž součástí byla československá rota Nazdar. Byl ale vážně raněn a poté československé legionáře podporoval propagační činností. Maloval náborové plakáty, vytvářel návrhy vlajek a později i řády či poštovní známky pro novou republiku.

„Byl volnomyšlenkář a anarchista, ale když jeho země byla v krizi, angažoval se za první i druhé světové války v její prospěch. Nabídl svůj talent a kreslil různé návrhy odznaků, diplomů a praporů,“ potvrzuje kurátorka. I tyto Kupkovy práce jsou ve Valdštejnské jízdárně vystaveny.

Retrospektiva tvorby Františka Kupky je společným dílem Národní galerie a Musée national d'art moderne – Centre Pompidou v Paříži. Díla byla ale zapůjčena i z vídeňské Albertiny nebo Guggenheimova muzea v New Yorku, které výstavu obohatilo rozměrným aktem z roku 1910.

„Jsem přesvědčen, že nejméně polovina prací je tady veřejnosti představena úplně poprvé, v tom je síla této výstavy,“ podotýká ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Chronologicky koncipovaná retrospektiva provádí návštěvníka Kupkovou tvorbou od symbolismu k abstrakci, u jejíhož zrodu malíř stál. Připomenout si jeho uměleckou cestu mohou zájemci ve Valdštejnském paláci do 20. ledna příštího roku. Po Paříži, kde výstavu zhlédlo na 230 tisíc lidí, a Praze se pak díla Františka Kupky přestěhují do Helsinek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka Systémem něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systém něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
před 1 hhodinou

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026
Načítání...