Film Toman ukazuje salámovou metodu nástupu komunistů k moci. To je aktuální, říká režisér Trojan

Nahrávám video

Film Toman je stále aktuální, řekl v Interview ČT24 režisér Ondřej Trojan o svém snímku, který ve čtvrtek vstoupil na plátna kin. Příběh šéfa poválečné československé rozvědky a zároveň šedé eminence komunistické strany Zdeňka Tomana je podle dokumentaristy Martina Šmoka dohlížejícího na historickou věrnost filmu hlavně o moci, penězích a o moci peněz.

„Dějiny se opakují v jakýchsi sinusoidách a my se dnes blížíme něčemu, kdy nějaké jiné osobě, a máme jich tady celou řadu, by se něco podobného určitě mohlo stát, a taky si myslím, že se to děje,“ naznačil režisér Trojan, v čem vidí přesah poselství svého snímku do současnosti.

„To je princip salámové metody, kdy se postupně z demokratických institucí a principů ukrajuje,“ pokračoval. Přesně to se podle něj stalo po druhé světové válce, kdy komunisté postupně budovali svoji mocenskou pozici, až se v únoru 1948 mohli chopit moci relativně snadno. „Ta demokratická část společnosti jim to svojí laxností umožnila,“ varoval.

Film se prý snažil natočit tak, aby divákovi nepodsouval svůj názor na složitou Tomanovu osobnost. „Je zvláštní, že poměrně hodně shovívavější pohled na tu rozporuplnou postavu mají ženy a muži ho v podstatě rovnou parkují na škále černá–bílá k té černé,“ popsal Trojan své zkušenosti s reakcemi diváků.

Dával si přitom záležet na historické věrnosti. Jedním z jeho konzultantů byl dokumentarista Martin Šmok. „Ten film se limitně blíží všemu, co se dalo dostupnými prostředky k osobě Zdeňka Tomana zjistit. Samozřejmě zůstávají velká bílá místa tam, kde je zachycován jeho osobní život, soukromý život, ale film je výsledkem výzkumů v mnoha zdrojích a ten výzkum byl mnohaletý. Začal dávno předtím, než se ten film začal připravovat, proto taky jsem byl k němu přizván. A není až tak běžné, abych já coby dokumentarista byl až tak spokojen s výsledkem, kterým je hraný film,“ řekl Šmok ve čtvrtečním vydání Událostí, komentářů.

Nahrávám video

Trojan doufá, že bílá místa z Tomanova života se podaří postupně zaplňovat. „Ta postava pořád zůstane tajemná a věřím, že tento film vyburcuje ještě nějaké skryté archivy,“ řekl.

Pro svou rozporuplnost byla role velkou výzvou pro herce Jiřího Macháčka. Ten si poprvé oblékl postavu s mnoha negativními rysy. „Vím, že kdybych dostal zajímavý scénář, ve kterém bych měl hrát vraha malých dětí, tak je podstatou mojí práce se do té role nějak vcítit, i když s ní lidsky nebudu souhlasit. Ale je to prostě podstata té práce, protože musím být uvěřitelný a srozumitelný,“ popsal svůj náhled Macháček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 10 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...