Festival spisovatelů má pro strach uděláno

„Jen ať nenávidí, dokud se bojí.“ Citát římského tyranského císaře Caliguly uvozuje 25. ročník Festivalu spisovatelů Praha, jehož tématem je strach. Z čeho máme strach, z koho máme strach, proč máme strach? Bude se od 6. do 9. listopadu ptát šest zahraničních a dva čeští literáti. V přímém přenosu Nových médií ČT.

Člověk člověku vlkem

„Snažíme se na naše témata s pozvanými spisovateli nazírat politicky. Víme, že jedním z nejefektivnějších způsobů, jak vládnout lidu, je právě strach. Politická, společenská, mediální nebo intelektuální moc je pořád v pokušení strach zneužít. Tento koncept jsme společně s pozvanými spisovateli studovali, abychom mohli teoreticky rozložit a znovu sestavit politické, ekonomické a intelektuální struktury,“ zdůvodnil letošní téma Guillaume Basset z Festivalu spisovatelů.

Spojeným tématem se stala válka. „Strach podněcuje lidi, aby získali kontrolu nad ostatními, a pokud vzroste, přijde válka. Člověk člověku vlkem, řekl Hobbes. Vidíme to bohužel až příliš často,“ obává se Basset.

Strachu se postaví osm literátů

Letošní Festival spisovatelů provází kresba francouzského malíře Francise Picabii
Zdroj: Festival spisovatelů Praha

Definici strachu budou v pětadvacátém ročníku hledat nizozemský „provokatér“ Arnon Grunberg, marocký literární kritik Abderrahim El Allam či Newyorčan James Gabbe, který románově zpracoval svou roční zkušenost z války ve Vietnamu.

Dalšího hosta – Íráčana Mahmouda Dowlatabadiho – proslavil tři tisíce stran rozsáhlý příběh nomádské kurdské rodiny. Iráckého „tuláka, buřiče a uprchlíka“ Samuela Shimona zavedl život z rodného Iráku do Hollywoodu a poté do Damašku či Káhiry, kde žil jako bezdomovec, odtud do Paříže a Lodnýna. Dobrodružný osud má za sebou i Izraelec Yishai Sarid. V současné době je advokátem, po studiích práv ale určitou dobu působil jako zpravodajský důstojník izraelské armády, v tomto prostředí se také odehrává jeho román Limassol.

České literáty zastoupí básník a esejista Miloslav Topinka a mladý prozaik Marek Šindelka.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 9 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...