Fenomén Masaryk. Národní muzeum vystavuje památné orlí pero i Rukopisy

V Nové budově pražského Národního muzea byla ve čtvrtek otevřena výstava Fenomén Masaryk, která připomíná 80 let od smrti prvního československého prezidenta. Expozice do konce ledna příštího roku nabídne 220 sbírkových předmětů, například vycházkový oblek prezidenta, jeho posmrtnou masku a různé filmové a zvukové materiály. Pouze do začátku října jsou mimořádně vystaveny originály Rukopisů královédvorského a zelenohorského.

„Nechtěli jsme Masaryka představit pouze jako politika, ale podívali jsme se na něj jako na člověka. Nemá to být žádná vzpomínající výstava na důstojného pána s bradkou na koni. Chceme se pokusit zaměřit především na mladou generaci, aby sem přišla a zkusila Masaryka pochopit a třeba trochu jeho myšlenek a ideálů převzala do svého konání,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Jednotlivé výstavní sekce s názvy jako Tomáš, Profesor, Garrigue, Prezident nebo Obraz ukazují Masaryka v několika rovinách, včetně pohledů do soukromí. Mezi vystavenými předměty je třeba orlí pero, kterým podepsal roku 1918 ve Filadelfii Deklaraci společných zájmů nezávislých středoevropských států. Dále společenské šaty jeho manželky Charlotty nebo knihovna, která prezentuje jeho bohaté literární dílo.

Nechybí ani připomínka jeho sporů s různými oponenty. „Dokumenty z období sporů o rukopisy nebo procesu s Leopoldem Hilsnerem ukazují Masaryka jako člověka, který se nebál postavit většině, pokud byl přesvědčený o své pravdě,“ uvedl Lukeš.

Komentovaná procházka výstavou:

Výstavu Fenomén Masaryk doplní tři menší doprovodné výstavy, které se věnují tématům souvisejícím se životem TGM. První z nich se od 15. září do 2. října zaměří na Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský, druhá se od 3. října do 30. listopadu bude věnovat procesům s Hilsnerem.

Třetí menší expozice od 1. prosince do 31. ledna 2018 představí snímky z Hradního fotoarchivu, který vznikl z činnosti tiskového odboru prezidia ministerské rady v letech 1918 až 1933.

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný jako TGM nebo prezident Osvoboditel, zemřel přesně před osmdesáti v Lánech. Roku 1930 byl přijat zákon o zásluhách Masaryka obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“. Po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil za jeho úsilí o vybudování Československa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...