Febiofest ocenil ukrajinského režiséra Sencova. Za cenu poděkoval z bojů o Donbas

Nahrávám video

Filmový festival Febiofest, který ve čtvrtek začal v Praze, promítl v české premiéře poslední film Oleha Sencova Nosoroh. Ukrajinskému filmaři a aktivistovi ruské národnosti zároveň udělil cenu Kristian. Sencov si ji převzít nemohl, svou zemi momentálně brání na donbaské frontě. Z ní pozdravil diváky na Febiofestu a poskytl rozhovor České televizi.

Cenu Febiofestu vnímá Sencov podle svých slov jako podporu celé Ukrajině. „My, Ukrajinci, všichni věříme v naše vítězství,“ vzkázal. Ocenění za něj na festivalu převzal ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Filmař poslal videopozdrav – ve vojenském a se zbraní v ruce.

Zapojil se do bojů na Donbase, kde přesně se nachází, ale z bezpečnostních důvodů říct nemohl. „Jsme blízko bojové linie. Teď dopoledne máme výcvik a odpoledne půjdeme na frontovou linii a provedeme nějaké akce,“ prozradil pouze v rozhovoru pro ČT.

Do války se přihlásil dobrovolně hned po jejím začátku. Nejhorší podle něho nejsou zvuky bojů, ale čekání na akci a přílišný klid. „Ticho není dobré,“ říká. Proti putinovskému režimu se stavěl už dříve. Po protestech proti anexi Krymu, kde se narodil, ho zatkla ruská tajná služba. Verdikt zněl dvacet let vězení. Na svobodu se dostal nakonec v roce 2019 díky výměně vězňů iniciované ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským.

Film o válce na Ukrajině? Možná jednou

Věznění zbrzdilo natáčení filmu Nosoroh. Sencovi se celovečerní drama podařilo dokončit až po více než deseti letech. Odehrává se v průmyslovém městečku na Ukrajině devadesátých let. Nosoroh je přezdívka násilného zločince. „Můj film je o naší minulosti, o temné stránce naší historie. O období po rozpadu Sovětského svazu,“ doplnil Sencov.

Jako filmař se podle svých slov teď necítí, připustil nicméně, že o tom, co nyní Ukrajina prožívá, možná – v případě vítězství – jednou film natočí. Potřebuje ale prý odstup, emoce jsou teď příliš silné.

Febiofest kromě Sencova snímku představí i další ukrajinskou tvorbu. Vyhradil jí novou sekci Ukrajina: střed Evropy, v níž uvede jednak počiny mladé generace ukrajinských filmařů, jednak filmovou klasiku. Přehlídka zaměřená na současnou kinematografii zařadila do programu celkem přes devadesát titulů, v Praze se promítá do 4. května, poté následují regionální ozvěny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 6 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 7 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...