Václav Jamek je letošním laureátem Ceny Karla Čapka. Každé dva roky ji uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu za prosazování demokratických a humanistických hodnot. Česky a francouzsky píšící prozaik a překladatel dostal ocenění za básnické a esejistické dílo.
Sedmdesátiletý Jamek bývá zařazován mezi postmoderní autory. Kombinuje celou řadu literárních postupů, běžně využívá parafráze, hyperboly, ironie a parodie, a to i ve své společensko-kritické publicistice.
Jeho texty se vyznačují osobitým a komplikovaným stylem, spíše než dění samotné je podstatný autorův postoj ke světu. Vydal mimo jiné i sbírku veršovaného humoru, pod pseudonymem Eberhardt Hauptbahnhof, a pro divadlo napsal grotesku Hlavo žvejkavá.
Jamek píše česky i francouzsky. Jeho prvním samostatně publikovaným dílem byl francouzsky psaný Traktát o chatrných divech z roku 1989, českou tvorbu představil veřejnosti až po revoluci. V obou jazycích vydal například souběžně báseň v próze Desátá planeta.
Francouzštinu studoval Jamek na Carnotově lyceu v Dijonu a také na Univerzitě Karlově, kde se v roce 2008 habilitoval jako docent francouzské literatury a následně pedagogicky působil.
Předtím dlouhá léta pracoval jako nakladatelský redaktor, v devadesátých letech se stal kulturním radou v Paříži. V roce 1999 byl jmenován důstojníkem francouzského Řádu umění a humanitních věd.
Z francouzštiny rovněž překládá, za antologii belgicko-francouzského malíře a básníka Henriho Michauxe obdržel před dvěma dekádami překladatelskou Cenu Josefa Jungmanna.
V roce 2003 mu pak byla udělena Cena Toma Stopparda, určená autorovi významného básnického, prozaického nebo esejistického díla. Jamek ji získal za rozsáhlý výbor z jeho literárněkritických a publicistických textů. Vyšel pod názvem Duch v plné práci.
Hlásí se ke gay orientaci. V roce 2002 vyšel jeho esej O prašivém houfci, v němž seznamuje s dějinami vztahu mezi homosexualitou a literaturu s přihlédnutím k problému AIDS.
Výročí založení i zakladatele
Cenu Karla Čapka, pojmenovanou po svém zakladateli, uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu od roku 1994, kdy ji poprvé obdrželi Günter Grass a Philip Roth. Letos český PEN klub udělení spojil s připomínkou 130. výročí Čapkova narození a také 95 let své existence.
„Vycházíme z našich stanov a našeho prapůvodního poslání, které bylo zakotveno už před pětadevadesáti lety. Vybrali jsme si z něho, kromě propagace literatury, především ochranu svobody slova. Vydávali jsme autory ze Sýrie, Kurdistánu, naše poslední publikace je biografie Olega Sencova,“ uvedl k poslání centra jeho předseda Jiří Dědeček.
Historii literární organizace připomíná jednak 14. února konference na téma „malé jazyky a literatury ve velkém světě“, jednak výstava v pražském Klementinu. Přístupná je do 28. března.
