Praha – Český lev rozšíří kategorie pro oceňování dokumentů, což je jen další důkaz, že dokumentární film se stále více vymaňuje z pozice chudého příbuzného hraných snímků. Jejich návštěvnosti v kinech sice nedosahuje, ale dávno už není odsouzen „jen“ k televiznímu uvedení, ač televize, zvláště ČT, se na jejich vzniku výrazně podílí. K podzimu 2012 je připravovaných, roztočených či dokončovaných na sto dokumentů.
Dokumenty 2012-13: O prezidentech, umělcích i nepokojích
Rozšíření nominací na Českého lva od ročníku 2012 se týká kategorií kamera, zvuk, střih a hudba, o sošku se v nich mohou tedy ucházet tvůrci dokumentárních i hraných filmů. Od září 2011 bylo v českých kinech uvedeno devatenáct nových dokumentů čili zhruba dvě desetiny z celkového počtu těch, na nichž se právě pracuje.
Jsou mezi nimi autorské výpovědi, osobní kroniky, sociálně angažované dokumenty i portréty, poslední jmenované náleží k nejpočetněji zastoupeným. Helena Třeštíková, jejíž Soukromý vesmír patřil v tomto roce v kinech k nejnavštěvovanějším (na třetí pozici za snímky Nickyho rodina a Pod sluncem tma), chystá na březen 2013 dvojitou premiéru hned diptychu časosběrných dokumentů.
2 minuty
Ukázka z dokumentu Jakub Špalek: Život s Kašparem
S divadelníkem Jakubem Špalkem začala natáčet na podzim roku 1989. Vedle Života s Kašparem, jak časosběrný projekt nazvala, dokončuje po šestnácti letech také portrét Vojty Lavičky. „Je to člověk, který dokáže reflektovat sebe a svou pozici. Narodil se jako Rom, což si nemohl vybrat, ale určuje to jeho životní téma,“ poznamenala k hudebníkovi a aktivistovi, s nímž prý poslední záběry natočí 21. prosince. Na den údajného konce světa plánuje Lavička svou svatbu.
Dvě pražské a obě po svém způsobu nezapomenutelné scény připomenou dokumenty Divadlo Komedie (v režii Radima Špačka) a Tajemství divadla Sklep (v režii Olgy Dabrowské). Ty ovšem portrétem jedné osobnosti nejsou – na rozdíl od dalších jiných projektů mířících do oblasti umění.
4 minuty
Ukázka z dokumentu Mýtus Šedé
Fragmenty P. K. Jany Počtové se vrací k osobnosti dokumentaristy Pavla Kouteckého. Snímek Zuzana Michnová: Jsem slavná tak akorát (režie: Jitka Němcová) představí blíže hudební skladatelku, textařku a zpěvačku. Do hudby i do literatury zabrousí kaleidoskop životních příběhů na podzim 2011 zesnulého básníka Ivana Martina Jirouse (Rok bez Magora – režie: Oliver Malina Morgenstern)
Z výtvarné scény se diváci budou moci blíže seznámit s výtvarnicí Kateřinou Šedou. Jan Gogola ml., který o ní točí, je z těch tvůrců, kteří pracují na více dokumentech – jeho druhý projekt Exkurze diváka zavede do čtyř míst, která ovlivnila dějiny a současnost Evropy. Film Mýtus Šedé se odvíjí od projektu Od nevidím do nevidím, který výtvarnice vytvořila pro londýnskou Tate Modern. Vzniká také snímek o architektovi, designérovi a skláři Bořku Šípkovi s prostým názvem Šípek!
1 minuta
Ukázka z dokumentu Klovací pořádek
Jeho režisérka Monika Le Fay pracuje zároveň na snímku, který začal vznikat v den úmrtí Václava Havla (Poslední dny Václava Havla). První český prezident je také tématem druhého dílu zamýšlené trilogie Václav Havel, Praha–Hrad, v němž Petr Jančárek chce zmapovat rané Havlovo působení v prezidentské funkci. A „svůj“ dokument bude mít i Havlův nástupce – Václav Klaus. Úspěšné dokumentaristické duo Vít Klusák a Filip Remunda točí film o jeho posledním roce v úřadě. Český prezident prý bude filmový portrétem české volby ve všech významech tohoto slova.
Snímek Klusáka a Remundy je oslím můstkem k tématu, které je vedle portrétů také hojně skloňováno, a sice obraz společnosti, jejích změn a reakcí na ně. Ve filmové dílně občanského sdružení Inventura vzniká po úspěchu filmu Pozemšťané, koho budete volit? nový projekt s názvem Klovací pořádek. Spoluvytváří jej opět mentálně handicapovaní filmaři, kteří podle režisérky Kateřiny Bubeníčkové do tématu vnáší zajímavý pohled a poetiku. „Našim tématem se stala korupce celková nespokojenost. Snažíme se najít řešení, jak by naše společnost měla vypadat. Inspiraci jsme hledali v říši zvířat,“ osvětlila Bubeníčková název dokumentu, jehož spoluautorem je i Ivo Bystřičan.
4 minuty
Ukázka z dokumentu Yallah! Underground
Projekty výtvarné skupiny Ztohoven i jejích jednotlivých členů, které s děním ve společnosti a v politice souvisí, nezůstávají bez povšimnutí. Dokumentarista Michal Dvořák se rozhodl zaznamenat projekt Občan K., tedy dění kolem upravených občanských průkazů. Jistý druh revolty a ohrazování se sleduje i David Vondráček. V dokumentu Rozhořčené portrétuje levicově orientované aktivistky.
K vlně protiromských demonstrací a k napětí, které zasáhlo v druhé půlce roku 2012 Šluknovský výběžek se vrací Adam Gebert ve snímku Místo nepokoje. I v dokumentu režiséra Farida Elsama jsou konflikty součástí obrazu společnosti, tentokrát ale ne té české. Film Yallah! Underground zachycuje mladé umělce Blízkého východu jakožto zástupce snů a životních situací mladých lidí v době společenských změn arabského světa. Do zahraničí se vydali i Klára Tasovská a Lukáš Kokeš, konkrétně do oficiálně neexistující Podněsterské moldavské republiky, uvízlé v geopolitické škvíře mezi Evropu a Ruskem. Snímek Pevnost byl zařazen do soutěže Česká radost na Mezinárodním filmovém festivalu dokumentárních filmů Jihlava (23.-28. října 2012).
1 minuta
Ukázka z dokumentu Pevnost
Pohledy do početné, nicméně uzavřené vietnamské menšiny nabídnou dva dokumenty. „Zajímalo nás, kdy se tu začnou cítit jako doma,“ prozradila o snímku Malá Hanoj režisérka Martina Saková. Sama má s pocity cizinců zkušenost jako Slovenka dlouhodobě studující v Německu. S hrdinkami svého počinu se seznámila na česko-německých hranicích právě při pendlování mezi svými „domovy“. I v dokumentu Petra Kaňky převládají ženské protagonistky – Dcery vietnamského draka vznikaly při soutěži Miss Vietnam v ČR.
A nakonec obrázek o nás samých poskytne také projekt Adolfa Ziky Země česká, domov tvůj, devadesátiminutová esence jednoho dne života v České republice. Premiéra je plánována na listopad.
2 minuty
Reportáž Terezy Radvákové