Rodina jako soukromá alternativa malých velkých dějin

Praha – 17. listopadu 1989. Koupili jsme si koberce do obýváku… stojí například v jednom z deníků, které si vedl otec jedné „obyčejné“ rodiny od narození svého prvního syna. A právě od této chvíle začala tuto rodinu sledovat i dokumentaristka Helena Třeštíková. Film Soukromý vesmír, jenž je optimistickým a zároveň dojemným svědectvím o důležitosti role rodiny, o jedinečnosti a pestrobarevnosti lidského života a neustálém hledání jeho smyslu, natáčela 37 let. Snímek vznikl ve spolupráci s Českou televizí.

Zatímco u předchozích časosběrných dokumentů Heleny Třeštíkové sledovalo nenechavé oko kamery pohnuté životní osudy recidivisty Reného či narkomanky Katky, hrdiny jejího nejdelšího projektu jsou členové zcela obyčejné české rodiny. Jako statisíce Čechů i Kettnerovi v éře nesvobody soustředili pozornost na svůj „soukromý vesmír“. Hlavní prostor tady tak nemá dusné období normalizace, ale narození, výchova a zrání dětí.

Režisérka začala rodinu vystudované socioložky a své kamarádky Jany natáčet v roce 1974. Na námět „jak ženu změní mateřství“ vznikl krátký, patnáctiminutový snímek nazvaný Zázrak, v němž se přímo před kamerou narodí její první syn Honzík. Osnovou filmu se staly také rodinné deníky, které si vedl Janin manžel Petr.

Helena Třeštíková, režisérka

„Natáčet poklidně plynoucí všední život bylo vždycky mým filmařským snem. Už i proto, že je to mnohonásobně obtížnější, a tím i lákavější než život plný zvratů.“

První polovina filmu zaznamenává především život rodičů, až ve chvíli dospívání, tedy v době sametové revoluce, převezmou otěže jejich děti. Pozornost je věnována především Honzovi, jeho divoké pubertě, cestovatelským únikům i zakotvení ve svazku se španělskou přítelkyní a jejím pubertálním synem.

Karel Gott: jedna z mála jistot našeho života

Jako ilustrace doby, ve které se příběh rodiny odehrává, jsou použity televizní archivy z celospolečenského dění. Témata připomínající kariéru Karla Gotta či dobývání kosmu se táhnou jako nit celým dokumentem. „Pronikání lidstva do vesmíru mě celý můj život fascinuje, a když jsem v denících rodiny Kettnerovy viděla opakovaně Honzovy kresby raket a kosmonautů, bylo jasno. To je vertikála našeho života, velké téma 20. století a symbol lidské touhy přesáhnout daný prostor a čas,“ podotýká Třeštíková. Jako horizontálu pak označuje osobnost Karla Gotta: „Je jednou z mála jistot našeho života,“ doplňuje.

Film Soukromý vesmír, jenž je čtvrtým režisérčiným celovečerním počinem, byl jejím nejsložitějším snímkem z hlediska zpracování. „Střihali jsme 100 dní, což je dosud můj rekord,“ říká. Střihačem filmu byl Jakub Hejna, s nímž Třeštíková spolupracovala i na snímcích René a Katka. Obtížné bylo podle jejích slov i shánění kamery za dob normalizace.

Život rodiny Kettnerových byl stejně obyčejný jako životy ostatních rodin v tehdejším Československu. A právě v oné všednosti tkví síla filmu, který je poutí i do vzpomínek mnohých z nás či našich rodičů. Zdánlivě banální okamžiky dětství se tu střetávají s proměnami představ rodičovství, role v rodině, ale i se společenskými proměnami v zemi.

Soukromý vesmír (2011), 83 min. Scénář a režie: Helena Třeštíková, střih: Jakub Hejna, zvuk: Lukáš Moudrý. V kinech od 26. ledna 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
včera v 16:51

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
včera v 13:00

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
včera v 11:36

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...