Rodina jako soukromá alternativa malých velkých dějin

Praha – 17. listopadu 1989. Koupili jsme si koberce do obýváku… stojí například v jednom z deníků, které si vedl otec jedné „obyčejné“ rodiny od narození svého prvního syna. A právě od této chvíle začala tuto rodinu sledovat i dokumentaristka Helena Třeštíková. Film Soukromý vesmír, jenž je optimistickým a zároveň dojemným svědectvím o důležitosti role rodiny, o jedinečnosti a pestrobarevnosti lidského života a neustálém hledání jeho smyslu, natáčela 37 let. Snímek vznikl ve spolupráci s Českou televizí.

Zatímco u předchozích časosběrných dokumentů Heleny Třeštíkové sledovalo nenechavé oko kamery pohnuté životní osudy recidivisty Reného či narkomanky Katky, hrdiny jejího nejdelšího projektu jsou členové zcela obyčejné české rodiny. Jako statisíce Čechů i Kettnerovi v éře nesvobody soustředili pozornost na svůj „soukromý vesmír“. Hlavní prostor tady tak nemá dusné období normalizace, ale narození, výchova a zrání dětí.

Režisérka začala rodinu vystudované socioložky a své kamarádky Jany natáčet v roce 1974. Na námět „jak ženu změní mateřství“ vznikl krátký, patnáctiminutový snímek nazvaný Zázrak, v němž se přímo před kamerou narodí její první syn Honzík. Osnovou filmu se staly také rodinné deníky, které si vedl Janin manžel Petr.

Helena Třeštíková, režisérka

„Natáčet poklidně plynoucí všední život bylo vždycky mým filmařským snem. Už i proto, že je to mnohonásobně obtížnější, a tím i lákavější než život plný zvratů.“

První polovina filmu zaznamenává především život rodičů, až ve chvíli dospívání, tedy v době sametové revoluce, převezmou otěže jejich děti. Pozornost je věnována především Honzovi, jeho divoké pubertě, cestovatelským únikům i zakotvení ve svazku se španělskou přítelkyní a jejím pubertálním synem.

Karel Gott: jedna z mála jistot našeho života

Jako ilustrace doby, ve které se příběh rodiny odehrává, jsou použity televizní archivy z celospolečenského dění. Témata připomínající kariéru Karla Gotta či dobývání kosmu se táhnou jako nit celým dokumentem. „Pronikání lidstva do vesmíru mě celý můj život fascinuje, a když jsem v denících rodiny Kettnerovy viděla opakovaně Honzovy kresby raket a kosmonautů, bylo jasno. To je vertikála našeho života, velké téma 20. století a symbol lidské touhy přesáhnout daný prostor a čas,“ podotýká Třeštíková. Jako horizontálu pak označuje osobnost Karla Gotta: „Je jednou z mála jistot našeho života,“ doplňuje.

Film Soukromý vesmír, jenž je čtvrtým režisérčiným celovečerním počinem, byl jejím nejsložitějším snímkem z hlediska zpracování. „Střihali jsme 100 dní, což je dosud můj rekord,“ říká. Střihačem filmu byl Jakub Hejna, s nímž Třeštíková spolupracovala i na snímcích René a Katka. Obtížné bylo podle jejích slov i shánění kamery za dob normalizace.

Život rodiny Kettnerových byl stejně obyčejný jako životy ostatních rodin v tehdejším Československu. A právě v oné všednosti tkví síla filmu, který je poutí i do vzpomínek mnohých z nás či našich rodičů. Zdánlivě banální okamžiky dětství se tu střetávají s proměnami představ rodičovství, role v rodině, ale i se společenskými proměnami v zemi.

Soukromý vesmír (2011), 83 min. Scénář a režie: Helena Třeštíková, střih: Jakub Hejna, zvuk: Lukáš Moudrý. V kinech od 26. ledna 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knížák byl výrazná osobnost a budil kontroverze, vzpomíná kulturní scéna

Výtvarník Milan Knížák byl podle oslovených představitelů české kulturní scény výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Hongkong cenzuruje knihy. Úřady se zaměřují na nezávislé vydavatele

Po médiích, školách a opozičních stranách se hongkongské úřady zaměřují na nezávislá knihkupectví a vydavatele. Během několika měsíců policie provedla sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Jde o důsledek zákonů o státní bezpečnosti, které mají podle vlády přinést městu stabilitu.
včera v 07:00

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
23. 7. 2026

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
23. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.