Listopad přinesl na česká jeviště současné pohledy na klasická díla, ale také zamyšlení nad proměnou sexuálního života nebo několik pohádkovějších vyprávění. Přinášíme souhrn divadelních novinek, o nichž informovaly Události v kultuře.
Divadelní premiéry: Ťululum, Šeherezáda i pohlavní život
Švandovo divadlo: Gazda a roba
Pražské Švandovo divadlo se rozhodlo nově adaptovat vesnické drama Gazdina roba. Příběh o lásce a vášni, která jde proti společenským zvykům, napsala na konci devatenáctého století Gabriela Preissová. Divadelní adaptace se ujal mladý inscenační tým.
„Důležité téma pro mě je, jak se nahlíží na stejný čin jinak, když ho udělá muž a žena. V tomto případě je to odchod od rodiny,“ uvedla divadelní režisérka Kasha Jandáčková. „Věnujeme se i momentu, kdy žena, která se stane matkou, na to není úplně vnitřně připravená,“ dodala představitelka hlavní hrdinky Evy Anežka Šťastná.
Gazda a roba ve Švandově divadle (zdroj: ČT24)
Národní divadlo moravskoslezské: Ťululum
Národní divadlo moravskoslezské uvedlo francouzskou komedii o záletech a milostných trojúhelnících. Georges Feydeau inscenací Ťululum také poprvé bavil na konci devatenáctého století. „Pojednává o lascivních touhách, o nevěře, o tom, jak se má nevěra oplácet a trestat,“ upřesnil režisér Vojtěch Štěpánek.
Oblibu si získal důmyslnými dialogy a rafinovanými zápletkami s erotickým podtextem, přitom pojednaném cudným způsobem. „Mám pocit, že mizí z uměleckého oboru to, že humor může být pořád ještě jemný a decentní,“ dodává režisér. V uváděné hře se postavy z pařížské smetánky zamotávají do vlastních lží s přispěním řady omylů a nedorozumění, záměn a převleků.
Ťululum v Národním divadle moravskoslezském (zdroj: ČT24)
Divadlo Bolka Polívky: Deskový statek
Že chamtivost a čecháčkovství ovlivňovaly komunální politiku už za Rakouska-Uherska, ukazuje Divadlo Bolka Polívky v nové inscenaci hry Deskový statek. „Ukazují praktiky, které jsou ve volbách v roce 1908, kdy to Václav Štech napsal, a které byly o dvacet let později, o padesát a které jsou dnes,“ popsal režisér Ivo Krobot.
Satira o politických ambicích a zákulisních machinacích se odehrává na Žižkově na počátku dvacátého století, brněnští divadelníci v nové inscenaci zachovali dobové pražské reálie. Děj se sice točí kolem voleb, není to však jen politická satira. V Deskovém statku se kšeftuje i s city a láskou. Hlavní roli, majitele realitní kanceláře, ztvárnil Jan Kolařík. „Je to lhář, podvodník, dacan a zločinec. A nakonec se pro obec dokáže obětovat,“ prozradil herec.
Deskový statek v Divadle Bolka Polívky (zdroj: ČT24)
Městské divadlo Zlín: Garderobiér
Městské divadlo Zlín připravilo inscenaci Garderobiér britského dramatika Ronalda Harwooda. Inscenace je poctou divadlu i všem jeho tvůrcům, od herců až po ty, kteří se pohybují v pozadí, ale hrají zásadní roli. „Popustili jsme uzdu fantazii a vytvořili dva kontrastní světy: svět herecké šatny a svět velkého divadla, což nám obrovské zlínské jeviště a jeho technologie umožňují,“ říká režisér Šimon Dominik.
Děj spadá do druhé světové války, v centru příběhu stojí stárnoucí herec a principál, který bojuje nejen s vlastními limity a očekáváními publika, ale také s pochybnostmi o smysluplnosti divadla. „Dokáže být zlý, milující, vypočítavý,“ popisuje svou postavu Luděk Randár. Hercovým oddaným společníkem je garderobiér Norman, toho hraje Gustav Řezníček. „Je to člověk, který slouží a který se za to nestydí,“ uvedl.
Garderobiér v Městském divadle Zlín (zdroj: ČT24)
Národní divadlo: Paní Bovaryová
Naivní Ema touží po vzrušujícím životě a velké lásce z milostných románů, v manželství s rozvážným venkovským lékařem ale její sny narážejí na šeď všedního života. Příběh o touze po vášni a tragédii deziluze sepsal v románu Gustav Flaubert a nyní na jeviště převedlo Národní divadlo v režii Tomáše Loužného.
„Nadčasový je v tom, že se pořád týká rovnoprávnosti muže a ženy, nastavení společnosti a pravidel, které si společnost myslí, že má žena dodržovat, a kde je její místo,“ shrnuje představitelka titulní role Denisa Barešová. Také herec Robert Mikluš připouští, že za údajnou rozmazleností paní Bovaryové se skrývá i jiný pohled. „Pro některé lidi může být ztělesněním jejich tužeb nebo vnitřních frustrací,“ říká.
Paní Bovaryová v Národním divadle (zdroj: ČT24´)
Divadlo loutek Ostrava: Pilot a Malý princ
Ostravské Divadlo loutek si pro první premiéru sezony vybralo grafický román, v němž výtvarník Petr Sís převyprávěl příběh letce a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho. Podle knihy vznikla stejnojmenná divadelní hra Pilot a Malý princ. Nastudování se ujal nový umělecký šéf divadla Jakub Maksymov.
Román i hra popisuje Saint-Exupéryho cestu za dětským snem i dobu, ve které se rodil. „Nabízí svět, v němž se mísí poetika s technooptimismem spojeným s přelomem devatenáctého a dvacátého století,“ doplnil režisér. Diváci mohou sledovat životní cestu Antoina de Saint-Exupéryho od jeho práce pro leteckou poštu, nebezpečné mise během druhé světové války až po jeho poslední osudový let nad Středozemním mořem. Nechybí ani hrdina Saint-Exupéryho knihy Malý princ.
Pilot a Malý princ v Divadle loutek Ostrava (zdroj: ČT24)
Divadlo Rokoko: Vánoce u Čapků
Jak asi mohly vypadat Vánoce u spisovatele Karla Čapka a jeho manželky, herečky Olgy Scheinpflugové? O tom vypráví rodinné představení Vánoce u Čapků aneb Jak Karel a Olinka vařili dort cukroví. Čapkem a Scheinpflugovou se na divadelních prknech stali Tomáš Milostný a Tereza Lexová, která je i spoluautorkou textu. „Karel s Olinkou tady žijí to, co bychom jim přáli, aby žili,“ dodává k inscenaci.
Na návštěvě, tedy i na jevišti, se během svátků objeví také doboví intelektuálové Ferdinand Peroutka, Eduard Bass nebo Karel Poláček. Hra takzvané pátečníky přibližuje tímto způsobem i dětským divákům. „Myslím, že by bylo docela fajn, kdyby až půjdou z představení, si o nich s rodiči povídali,“ přeje si režisér Jiří Jelínek.
Vánoce u Čapků v Divadle Rokoko (zdroj: ČT24)
Divadlo Husa na provázku: Z pohlavního života našeho lidu
Na otázku, zda jsou dnes lidé zvrhlejší, anebo prudernější než jejich předci, hledá odpověď nová inscenace Divadla Husa na provázku. Má formu vernisáže, na které se sejde téměř celý divadelní soubor. Názvem Z pohlavního života našeho lidu odkazuje na knihy zapisovatele lidových „sprosťáren“ Karla Jaroslava Obrátila. Neopomíjí ale ani současné fenomény, jako je třeba platforma OnlyFans.
„Je to taková rozprava, jak vypadá teď forma seznamování, jak vypadá sex, jak to bylo i v minulosti,“ shrnula režisérka Daniela Špinar. Inscenace má diváky pobavit i prolomit tabu. Podle režisérky jsou pudovost a sexualita i nadále tabuizovány nebo je provází pluralita názorů, které si častokrát odporují. „Pomohlo by o tom více mluvit a od dřívějšího věku,“ domnívá se herečka Tereza Volánková. Představí se v roli sexuální asistentky handicapovaných.
Z pohlavního života našeho lidu v Divadle Husa na provázku (zdroj: ČT24)
Národní divadlo: Šeherezáda
Po půlstoletí se do Národního divadla (ND) vrátila Šeherezáda, tentokrát v choreografii Maura Bigonzettiho. Nadčasový příběh zasadil do nového kontextu a reflektuje otázky, které mají v dnešním světě stále stejný význam jako před stoletími: jak zachovat lásku a respekt v konfliktním prostředí plném předsudků a touhy po moci. „Příběh Šeherezády a Pohádky tisíce a jedné noci jsou aktuální i v této době. To, co zachraňuje životy, není násilí, ale právě vyprávění,“ nepochybuje umělecký ředitel baletu ND Filip Barankiewicz.
Představení není klasickým baletem, mnohdy se podobá modernímu tanci, Bigonzetti přidal prvky arabského tance. Hudební základ tvoří symfonická suita Šeherezáda od Nikolaje Rimského‑Korsakova, dílo, které původně nevzniklo pro taneční jeviště. Výprava je založena na propojení scénografie s videoprojekcemi.
Šeherezáda v Národním divadle (zdroj: ČT24)
Divadlo J. K. Tyla: Klec bláznů
Do kabaretu na francouzské riviéře se třpytivou a okázalou travesti show zve Divadlo J. K. Tyla diváky v nové inscenaci Klec bláznů. Hudbu napsal autor muzikálu Hello, Dolly! Jerry Herman a libreto úspěšný broadwayský autor Harvey Fierstein.
Komediální muzikál má publikum nejen pobavit, ale také ho inspirovat k přemýšlení o jinakosti, o lásce a o toleranci. „Je to velká, třpytivá a bláznivá show, na jejímž pozadí se odehrává dojemný příběh o rodičovské lásce a o tom, co všechno jsou rodiče schopni pro své dítě udělat,“ uvedl režisér Vilém Dubnička. Do hlavních rolí šéfa obsadil Lumíra Olšovského a Martina Písaříka.
Klec bláznů v Divadle J. K. Tyla (zdroj: ČT24)