Dejvické divadlo na nové audioknize povídá o pejskovi a kočičce

Nahrávám video

Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka patří od meziválečných let k nejoblíbenějším dětským příběhům. Slavné postavičky teď znovu připomínají herci Dejvického divadla. Na připravované audioknize hlavní dvojici propůjčí hlasy Jaroslav Plesl a Veronika Khek Kubařová.

Knihu, kterou Josef Čapek napsal na konci dvacátých let pro svou dceru Alenku, v animovaném seriálu o dvě dekády později odvyprávěl Karel Höger. Povídání si děti mohly poslechnout také v podání Václava Vydry – audioknihu namluvenou tímto hercem mimochodem nakladatelství Albatros v polovině ledna znovu vydává.  

V chystané nahrávce se role vypravěče ujal Ivan Trojan. „Částečně symbolizují mužský a ženský princip, to je v příběhu hezky vykreslené,“ říká o hlavních hrdinech. „Pejsek je takový pudový, všechno si odvrčí. A kočička je zase chytrá jako rádio,“ popisuje režisérka nejnovější nahrávky Jitka Škápíková, jak známý zvířátkový pár vidí ona.

Původní jazyk, nové ilustrace

K typické poetice Čapkovy autorské pohádky patří také dobový jazyk. Ten i v novém nastudování zůstává téměř beze změn. „I s ohledem na posluchače, aby dostali to, co Čapek napsal, jen v novém kabátě,“ potvrzuje režisérka. 

„Zajímalo by mě, jak budou dnešní děti přijímat takový způsob vyprávění a takový jazyk,“ podotýká Jaroslav Plesl, představitel pejska. Vedle jeho hlasu a hlasů Veroniky Khek Kubařová a Ivana Trojana posluchači uslyší ještě necelou desítku dalších herců z Dejvického divadla v epizodních rolích. Například Hynek Čermák si zahrál zlého psa, který pejskovi a kočičce snědl jejich splácaný dort.

Původní ilustrace Josefa Čapka
Zdroj: Česká televize

Audiokniha vychází z původní předlohy, kde je tento příběh obsažen, stejně jako povídání o tom, jak pejsek s kočičkou myli podlahu, nebo o plakající panence. Doplněné budou o méně známou kapitolu, která se objevila až ve vydání před šesti lety. Pojednává o oslavách 28. října, tedy vzniku Československa, po roce 1948 byl tento text ale z knihy vypuštěn.

Předloni vyšlo knižně také pokračování Čapkovy knihy, v němž hrdinové zažívali nové příběhy. Doplnily je tehdy i nové ilustrace, stejně jako tomu bude v chystané audioknize. „Původní Čapkovy ilustrace jsou perfektní, ale byly už tolikrát použité, chceme se v něčem odlišit,“ vysvětlil producent Martin Pilař.    

Na trhu by se novinka o pejskovi a kočičce měla objevit v únoru. Nedávno vyšla s novým hlasem také jiná pohádková klasika spojená s Karlem Högerem. Příhody loupežníka Rumcajse půlstoletí po Högerovi namluvil Vojtěch Kotek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 22 mminutami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 3 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled