ČT natáčí komediální krimi od tvůrce Kosma. Zločince stíhají Tři poldové a nemluvně

Namísto zbraně dudlík a plenky, namísto drsné policejní stanice rodinný domek v menším středočeském městě. Česká televize natáčí komediálně detektivní seriál Tři poldové a nemluvně podle scénáře Tomáše Baldýnského. Za režií stojí dvojice Jan Bártek a Radek Bajgar a v rolích „tří poldů“ se objeví Svatopluk Skopal jako penzionovaná policejní legenda a Marek Němec a Marek Adamczyk coby jeho synové a pokračovatelé rodinné policejní tradice.

„Tři poldové a nemluvně je rodinná komediální detektivka, která se od ostatních liší téměř vším. Vraždu abyste v ní pohledali, naši detektivové většinou nevyjíždí na místo činu s houkačkou, ale s kočárkem a místo služební zbraně si nesmějí zapomenout dudlík a flašku se sunarem. Přesto i oni zažívají dramatické příběhy a přesto, nebo právě proto, zde spravedlnost a láska vždycky vítězí,“ prozradil k chystanému seriálu Tomáš Baldýnský. 

Pro Českou televizi už napsal před dvěma lety komediální seriál Kosmo. Satirický příběh o cestě Čechů do vesmíru režíroval Jan Bártek, který se ujme režie i u Tří poldů a nemluvněte. Jeho spolurežiséra Radka Bajgara mohou diváci ČT znát jako tvůrce vodnického seriálu Neviditelní.

„Domácí české příběhy“

V novém kriminálním seriálu nebudou podle autorů, jako v každé správné detektivce, chybět dealeři drog, maskovaní lupiči a zločinci všeho druhu, nepůjde ale o nervy drásající krimi. Spíše o „domácí české příběhy“.

„Vše začíná tím, že se moje postava Karel Mlejnek – šéf oblastní kriminálky - dostává do zlomové životní situace a odchází do penze. Rodina by ho ráda viděla jako odpočívajícího dědu, který se stará o své vnouče a jezdí s kočárkem na poklidné procházky. To mu ale příliš nejde a neustále se montuje svým bývalým kolegům do vyšetřování,“ představil svou seriálovou postavu Svatopluk Skopal.

Marek Němec
Zdroj: ČT

Oddělení po svém otci přebírá jeho starší syn Kamil (Marek Němec), jehož čerstvě narozené dceři Elišce se Karel hodlá naplno věnovat, protože dětství svých synů pro samou práci propásl. Osud mu ale do cesty neustále staví nové a nové případy a jeho policajtské instinkty mu nedovolí je nechat na pokoji. Ukáže se navíc, že nemluvně není vždy takovou přítěží, jak by se mohlo na první dojem zdát, ale že se dá využít jako docela dobrá kamufláž. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 10 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 16 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...